Kardinál Parolin: Kéž se papež uzdraví a brzy se mezi nás vrátí
Salvatore Cernuzio – Vatikán
„Dnes dopoledne se scházíme k modlitbě za Svatého otce na úmysl, aby se uzdravil a brzy se vrátil mezi nás,“ řekl kardinál Parolin během mše svaté, které dnes, v pátek 14. března, předsedal v Paulínské kapli Apoštolského paláce za přítomnosti diplomatického sboru akreditovaného u Svatého stolce. Liturgie byla uspořádána na základě žádosti samotných velvyslanců a sloužena na úmysl uzdravení papeže, který je již měsíc hospitalizován v nemocnici Gemelli. Během mše - koncelebrované spolu s představenými Státního sekretariátu - nechyběla vzpomínka na včerejší výročí dvanácti let pontifikátu Jorgeho Maria Bergoglia. Jak podotkl kardinál Parolin: „Naše modlitba se tím stává ještě intenzivnější a živější“.
Láska k bližnímu jako prubířský kámen lásky k Bohu
A právě o významu a důležitosti modlitby, ale také o tématu slov a vztahů jako nástrojů pokoje se odvíjela homilie státního sekretáře. V modlitbě „nejde o formulování žádosti, protože Bůh ví, co potřebujeme“, ale „především o to, abychom naslouchali Hospodinu“, vysvětlil kardinál Parolin. Nejprve je třeba nabídnout Bohu srdce, které je „otevřené a pozorné vůči jeho slovům“, pak je třeba hledat Boží vůli „ve vztazích s druhými, ve vztazích s lidmi kolem nás“. Ve vztazích, které mají být vždy založeny na „lásce“, protože „láska k bližnímu je zkouškou naší lásky k Bohu“.
Války vycházejí z lidského srdce
Kardinál Parolin v této souvislosti připomněl evangelium, v němž Ježíš staví hnutí hněvu nebo slovní urážky „na stejnou úroveň jako vraždu“. „Vypadá to trochu paradoxně,“ zdůraznil kardinál státní sekretář, „zdá se to být trochu přehnané, trochu extrémní, ale je to prostě tak...“. Kolikrát už papež řekl, že samy války se rodí zevnitř, z lidského srdce, z nedostatku slov, chápaných jako dialog, a z hojnosti zlých slov. Kardinál Parolin tyto myšlenky rozvinul: „Války, které vypuknou ve světě, války, které poskvrňují naši planetu krví a kterým se snažíme svou diplomacií nejprve zabránit, a pak je nakonec také vyřešit, zakončit, se nerodí na bojištích (pokud dnes bojiště existují, protože válečným polem se stalo všechno, i města, i tam, kde žijí civilisté): rodí se zde uvnitř, rodí se v srdci člověka, rodí se z pocitů nenávisti, nepřátelství, které chováme vůči druhým. A odtud se pak promítají do postojů nenávisti a nepřátelství“.
Odzbrojit jazyk
„Ruka je vyzbrojena srdcem a ruka je vyzbrojena také ústy,“ řekl kardinál Parolin a vyzval k „odzbrojení jazyka“, aby se dospělo k míru: „Nepoužívejme agresivní jazyk, nepoužívejme urážlivý jazyk vůči druhým, protože právě tam - připomíná nám Hospodin - začíná válka. Když slyšíme a vyslovujeme slova opovržení, averze a nenávisti vůči druhým“.
Přechod od konfrontace k vlídnosti
Láska má tedy „přednost před všemi ostatními povinnostmi, včetně těch bohoslužebných“, zdůraznil státní sekretář. „Smíření s bratrem, se sestrou, která má něco proti nám, tedy s někým, koho jsme urazili, koho jsme špatně posoudili, s kým jsme špatně zacházeli: pokud toto gesto není učiněno jako první, stává se bohužel pokryteckým činem přistupování k eucharistii, Božímu daru“.
Nestačí jen říci „promiňte“, ale spíše změnit postoj, udělat něco „radikálního“, jako například „odložit každou strategii konfrontace a pokusit se místo toho osvojit si dobré cítění“, poznamenal státní sekretář: „Jde o to přejít od logiky konfrontace k vlídnosti, a začít právě od těch, kteří jsou proti nám, které možná považujeme za své nepřátele“. Modlitba je v tomto smyslu užitečná, protože pomáhá „pokorně uznat, že to sami nezvládneme“, že „potřebujeme pomoc, která k nám přichází od druhých“, a „ruku, která k nám přichází shůry“. Modlitba nám zároveň dává jasně najevo, „že pokaždé, když nás Bůh o něco žádá, nežádá nás o něco nemožného, ale je to on sám, kdo nám to nejprve dává, poskytuje nám prostředky k uskutečnění svého slova“. Bůh obdařuje láskou a laskavostí k bližnímu, jde tedy o to, „abychom otevřeli svá srdce k přijetí daru, ještě než splníme nějaký jiný příkaz“.
Pokračujte v modlitbách za papeže „také osobně“
V této perspektivě, uzavřel kardinál Parolin, „modlitba za zdraví Svatého otce získává nový podnět k tomu, abychom s důvěrou vzhlíželi“ k Bohu, který uděluje „každé dobro“. Na závěr mše kardinál Parolin poděkoval „za tuto krásnou a příhodnou iniciativu“: „Modlili jsme se za papeže: pokračujme v tom i osobně“.
