Umění jako cesta k proměně kultury plýtvání v harmonii

Antonella Palermo - Vatican News 

Další příležitost k zamyšlení nad kulturou odpadu. Je to výstava "(Re)versus. Opětovné použití a záchrana v dědictví Vatikánské apoštolské knihovny a v umění Sidivala Fily", která byla 28. dubna zahájena ve Vatikánské apoštolské knihovně a k níž papež František vydal poselství, v němž tento fenomén odhazování označuje za jeden z nejdramatičtějších v naší době. 

Kreativita, poezie a ironie 

To, že i umění může pomoci vychovávat lidi k tomu, aby neplýtvali věcmi v logice jednorázového použití, bere František jako "milé překvapení". Papež si totiž uvědomuje, že i estetický přístup a zejména knihovnický přístup může v tomto horizontu růstu citlivosti pomoci, stejně jako z hlediska teologicko-pastoračního prohloubení. Základní problém spočívá v tom, že současná společnost "má tendenci odsouvat stranou vše, co neodpovídá kritériím efektivity, produktivity, operativnosti, ale také krásy, mladistvosti, síly a živosti". Papež v poselství píše:

Tím, že - řečeno chemickým termínem - tisícileté dědictví Apoštolské knihovny "reaguje" s dílem brazilského umělce a františkána otce Sidivala Fily, se v podstatě protínají dvě cesty k překonání "kultury plýtvání" způsobem, který je stejně tvůrčí jako poetický a okořeněný zdravou ironií.

Hodnota "recyklace" 

Výstava je příkladem, kde se protínají dva pohledy:

Na jedné straně je koncept "vykupování", tj. zhodnocování odpadu, který otec Fila praktikoval sběrem textilií, výšivek, fragmentů hedvábí. Dává jim nový život, který nespočívá ani v rekonstrukci jejich původu, ani v nové funkčnosti, ale jednoduše v tom, že je znovu umístí na neutrální pozadí, kde najdou, izolované tak, jak jsou, důstojnost a ohleduplnost, jakou možná nikdy neměly. Téměř potvrzenou samotným jejich stavem jako fragmentů, jako vraků ztroskotané lodi, z níž se jim naštěstí podařilo uniknout.

Na druhé straně je tu myšlenka "opětovného použití", jejíž kurátoři se vydali vyhledat nejrozmanitější a nejzajímavější případy v knižním fondu Apoštolského stolce: umělecká, restaurátorská, dekorativní, dokonce i "podvodná" opětovná použití, díky nimž fragmenty naší minulosti přežily svou éru a dostaly se do té naší.

Od kultury plýtvání ke kultuře harmonie

Papež vzpomíná na svou návštěvu Vatikánské knihovny před několika lety a hovoří o východiscích, "která může poskytnout pouze umění a studium, jež vycházejí z vstřícné inspirace a cvičení paměti". Poté vyzývá lidi, aby se na tuto uměleckou cestu vydali:

Aniž by to mělo nějaký konfesijní účel, spíše jen při dodržení kritérií vědeckého výzkumu a umělecké práce, chce všem nabídnout prvky k zamyšlení, aby se od "kultury plýtvání" posunuli ke "kultuře harmonie".