Papež František v Maďarsku jako poutník pokoje, přijetí a setkání

Massimiliano Menichetti

V Maďarsku jsou v plném proudu poslední přípravy na návštěvu papeže, který bude v Budapešti od zítřka, 28. dubna, do konce tohoto měsíce. Apoštolská cesta, při níž se František v „perle Dunaje“ setká s věřícími již podruhé: v roce 2021 zde totiž slavil mši svatou u příležitosti Mezinárodního eucharistického kongresu. Po svatém Janu Pavlu II. v letech 1991 a 1996 je druhým papežem, který se vydal na apoštolskou cestu do této země, jejíž dění se soustředí do hlavního města.

Jedenačtyřicátá Františkova apoštolská cesta povede do Maďarska, země pevné ve víře, která trpěla komunistickou diktaturou. Jak k této cestě došlo?

Řekl bych, že tato cesta je tak trochu šťastným splněním slibu. Jak víme, Svatý otec se do Budapešti vypravil vlastně už před rokem a půl, v září 2021, na závěr Mezinárodního eucharistického kongresu, a v té souvislosti se kromě slavnostní mše uskutečnila řada setkání: na soukromé úrovni se státními představiteli, pak s biskupy a nakonec s křesťany jiných vyznání a se zástupci židovských obcí. Nyní se Svatý otec touto apoštolskou cestou, kterou se chystá vykonat, hodlá především navázat na svou předchozí návštěvu Budapešti a završit ji, a tak bude cesta věnována setkáním s různými skupinami, s různými složkami maďarského národa. V plánu jsou veřejná setkání se státními představiteli, s duchovními, jáhny, zasvěcenými osobami, pastoračními pracovníky, s lidmi na okraji společnosti, přičemž mám na mysli především početné uprchlíky ze sousední Ukrajiny, s mladými lidmi, jsme totiž téměř v předvečer Světových dní mládeže, které se tentokrát budou konat na evropském kontinentu, v srpnu v Lisabonu, a pak se zástupci vzdělávacích a kulturních institucí.

Návštěva se soustředí do hlavního města Budapešti, jiné zastávky nebudou. Proč byl zvolen právě tento způsob?

Byl zvolen především proto, že umožňuje soustředit co nejvíce setkání v hlavním městě, vyhnout se tak cestování a umožnit sblížení různých reálií této země v Budapešti, městě, které mimochodem letos slaví významné výročí, 150 let od svého založení.

Svatý otec bude v srdci válkou zraněné Evropy. Maďarsko sousedí s Ukrajinou. Jaký význam má papežova přítomnost?

Tato návštěva byla plánována již delší dobu, není tedy primárně motivována současnou situací, která je poznamenána válkou na Ukrajině. Ale jak víme, tato stále pokračující tragédie je papeži velmi blízká a jsem si jist, že při této návštěvě nebude opomenuta žádná příležitost, která se může naskytnout k podpoře míru. Tato zvláštní pozornost Svatého otce tedy obohacuje jeho přítomnost v Maďarsku i o toto povzbuzení k většímu nasazení pro mír.

Maďarsko se velmi angažuje v podpoře rodiny a papež má mladé lidi a prarodiče vždy na srdci. Podpoří toto setkání s Petrovým nástupcem budování mostů mezi generacemi a národy?

Jistě bude mít i tento výsledek. Připomeňme, že papež před dvěma lety rozhodl, že v roce 2021 bude vyhlášen Světový den prarodičů a seniorů, který každoročně připadá na čtvrtou neděli v červenci, a letos to bude 23. července. A toto téma je v kontextu Maďarska ještě aktuálnější, když si uvědomíme, že prezidentka republiky - která v letech 2020-2021 působila také jako ministryně pro rodinu - věnuje rodině velkou pozornost; o tom jsme se mohli přesvědčit i při její návštěvě ve Vatikánu. Pozornost věnuje nejmenšímu, ale zároveň nejdůležitějšímu stavebnímu kameni každé společnosti. Zdá se mi, že harmonické soužití členů rodiny generuje pozitivní efekty, řekněme, že má dominový efekt na širší okruh rodin a tak dále. A tak počínaje rodinou lze také budovat mírumilovnější společnosti.

Maďarsko je centrem migračních toků na balkánské trase a útočištěm pro uprchlíky, kteří utíkají před válkou mezi Moskvou a Kyjevem. V kostele svaté Alžběty Uherské se uskuteční setkání s chudými a uprchlíky, jak jste již zmínil. Bude papežova návštěva ještě více nabádat k jejich uznání a tím i pomoci těm, kteří to potřebují?

V Evropě zažíváme největší uprchlickou krizi od druhé světové války: přes 8 milionů ukrajinských uprchlíků přešlo do Evropské unie. A Maďarsko se v této situaci zavázalo udržet své hranice otevřené pro lidi prchající před válkou na Ukrajině a přes Maďarsko prošly více než 4 miliony lidí, ať už přímo z Ukrajiny, nebo z Rumunska. A přestože jich zůstalo jen kolem 35 000, místní katolická církev se také s pomocí vlády snažila tyto uprchlíky přijmout a postarat se o ně při jejich další cestě do dalších evropských zemí. A součástí této práce bylo také zabránit tomu, aby se zejména ženy a děti staly obětí obchodu s lidmi. Zároveň však církev zůstává znepokojena situací nelegální migrace na balkánské trase a obtížnou situací, které mnozí čelí například na hranicích mezi Maďarskem a Srbskem. Přestože mnozí z těch, kteří se nacházejí na hranicích, nejsou uprchlíci, většina z nich potřebuje ochranu a se všemi je třeba zacházet s respektem, který si jako lidé zaslouží. Poukazujeme však také na to, a je to správné, že se nejedná pouze o problém Maďarska, ale všech zemí v regionu, zejména těch, které se nacházejí podél hranic s Evropskou Unií a které se potýkají s rostoucími smíšenými migračními toky ze zemí postižených konflikty a extrémní chudobou. V tomto smyslu musí celá Evropa najít způsob, jak převzít odpovědnost za ty, kteří hledají lepší život v rámci jejích hranic. A k tomu samozřejmě patří i snaha pomoci migrantům zůstat v zemích původu, v míru a bezpečí, aby nebyli nuceni utíkat nebo hledat mír, bezpečí a důstojnou práci v zahraničí.

V Maďarsku panuje velké očekávání: církev a vláda spolupracují, aby se všichni mohli setkání s papežem zúčastnit. Například doprava do míst návštěvy bude zdarma. Má tato země živou víru?

Živou a obdivuhodnou víru, kterou má maďarský lid, spojenou zejména s mnoha světci, kteří jsou v zemi uctíváni, od svatého Martina, svatého Štěpána až po svatou Alžbětu. Je to však také víra, o níž příkladně svědčí postavy z poslední doby: vzpomeňme na různé mučedníky a vyznavače víry spojené s obdobím ateistického pronásledování - jak zde nepřipomenout emblematickou postavu ctihodného kardinála Józsefa Mindszentyho! Tedy víru ukovanou utrpením a po léta praktikovanou skrytou církví, která pak jako semínko vyklíčila a rozkvetla po letech útlaku. Maďarsko je zemí s živou vírou, v dnešních změněných podmínkách potřebuje, řekněme, udržovat tuto víru při životě, přičemž je třeba mít na paměti, že žijeme v jiném kontextu než v minulosti, v kontextu, který - jak papež opakovaně připomněl - není jen dobou změn, ale změnou epochy. A tak je třeba čelit novým výzvám, které se týkají duchovních, které se týkají mladých lidí: jsou to výzvy víry, která po překonání fáze hrozeb komunismu nyní čelí jiným výzvám, například těm, které jsou jen zdánlivě neškodnější, jako například materialismus a konzumerismus.