Kardinál Czerny: Církev odmítá každé slovo nebo čin, který neuznává lidskou důstojnost
Salvatore Cernuzio – Vatican News
Formální nóta je plodem nelehkého procesu v rámci dialogu a naslouchání, které vyžaduje papež, který nechce popírat nešťastné kroky minulosti, ale uznat je a zasadit do historického kontextu a také do jejich dnešních dopadů. Takto shrnuje společné prohlášení k „nauce o objevu“ (Discovery Doctrine) zveřejněné ve čtvrtek 30. března kardinál Michael Czerny, prefekt Dikasteria pro službu integrálnímu lidskému rozvoji: „Svatý stolec, kanadští a američtí biskupové si skutečně přejí, aby tato nóta, která vyjadřuje lítost nad tím, co se stalo, napomohla uzdravení a smíření s původními národy“, říká kardinál Czerny v rozhovoru pro vatikánská média.
Vaše Eminence, proč se Svatý stolec rozhodl zveřejnit tuto společnou nótu dvou dikasterií o Discovery Doctrine?
První bod, ten zásadní, je, že o to požádaly původní národy... Požádaly o odmítnutí takzvané „nauky o objevu“. Nóta tuto myšlenku odsuzuje a odmítá, přičemž vysvětluje, že buly či dekrety z patnáctého století v žádném případě nevyjadřují víru, učení ani magisterium církve, které odmítá jakékoli slovo či jednání, které neuznává lidskou důstojnost. Je důležité si uvědomit, že žádost byla a je o formální objasnění, a proto má tato nóta formální tón. Pokud chce někdo slyšet slovo církve v pastoračním tónu, neměl by ho hledat v tomto prohlášení, ale měl by si poslechnout homilie a promluvy svatého Jana Pavla II (1984) a papeže Františka (2022) při jejich návštěvě Kanady. Poselství je stejné, ale rejstřík je jiný. Například v červenci 2015 v Bolívii - díky Bohu jsem tam byl - papež František opakoval Jana Pavla II. a žádal církev, aby „poklekla před Bohem a prosila o odpuštění za minulé i současné hříchy svých synů a dcer“. Jedná se o mnoho těžkých hříchů spáchaných na původních obyvatelích Ameriky ve jménu Boha během tzv. konkvisty.
Jaký význam a dosah měly tři papežské buly z 15. století, kterými papež udělil kolonizátorům právo zmocnit se domorodých pozemků a statků? Proč jsou tyto dokumenty některými učenci považovány za základ tzv. Discovery Doctrine?
Především musíme myslet na to, že bula je rozhodnutí nebo dekret s pečetí, ale není to magisterium, není to nauka, není to učení. Je to něco aktuálního, co dělá papež jako hlava státu ve vztahu k jiným hlavám státu. Ke konci 15. století chtěl papež zavést pořádek a zabránit válce mezi španělskou a portugalskou korunou v jejich touze kolonizovat takzvaný Nový svět. Nešlo ani tak o dláždění nové cesty, ale o kontrolu toho, co se dělo a co bylo nevyhnutelné. Papež použil své nástroje ve snaze nastolit pořádek. Přitom používal jazyk a výrazy, které jsou pro nás dnes naprosto nepřijatelné, ale v té době se tak mluvilo. Papež chtěl udržet mír. Uznáváme, že tato historie je smutná, ale je třeba také zdůraznit, že nestačí tuto smutnou historii odmítnout, ale je třeba uznat, chránit a podporovat důstojnost každé lidské osoby, a tedy i práva původních obyvatel. S plnou podporou Svatého otce a Vatikánu se chtějí církve v Kanadě a Spojených státech usmířit s původními národy a napomáhat jejich rozvoji s maximálním respektem k jejich identitě, jazyku, kultuře a tradicím.
Papežské buly hovoří o nadvládě, podmanění, zabírání půdy a otroctví. Jak se s takovým dědictvím pohnout kupředu? Je podle vás současná reakce adekvátní?
Když jsme zdědili tento jazyk nadvlády, podmanění, zabírání půdy a otroctví, první, co je třeba udělat, je říci: ano, to už bylo řečeno. Neskrývejte to a nepopírejte to. Druhá věc - což je cenná práce historiků - je zasadit tyto výrazy do kontextu. Vezmete-li tato slova a podíváte se, jak se v té době v jiných církevních dokumentech a dekretech mluvilo o ženách, dětech, Židech nebo muslimech, bohužel si řeknete: ale tento slovník byl všude! Řada antropologických pojmů, které jsou dnes ve světle evangelia naprosto nepřijatelné. Ale tak to bylo. Nezbývá než to uznat. To vše neděláme z historické zvědavosti, ale abychom uznali, že tyto postoje, tyto nešťastné kroky působí i dnes. Všichni zúčastnění - dnešní generace původních obyvatel a dnešní generace ostatních lidí - musí uznat, co bylo řečeno a proč, a pak se podívat, jak se věci vyvinuly; možná nejdůležitější je uznat důsledky kolonizace i dnes a společně se zasadit o jejich co nejrychlejší překonání: respektovat identitu, jazyk, kulturu a práva původních obyvatel, jak říká nóta, a společně pracovat na zlepšení životních podmínek a podpoře rozvoje. Neexistuje pouze jediný krok, který by mohl odstranit dědictví kolonialismu, a to včetně papežských bul spojených s učením o objevu. Kanadští biskupové, katolíci, věřící a občané musí každý den pracovat nejen na odsouzení falešných myšlenek, které nakazily příliš mnoho postojů v Kanadě, ale také jít solidárně za cílem uzdravení a smíření.
Odkdy katolická církev potvrzuje nedotknutelná práva původních obyvatel?
Je to složitá otázka, protože vývoj slovníku a učení byl pomalý a široký. Jedna konkrétní odpověď přišla v roce 1537, kdy papež Pavel III. napsal bulu Sublimis Deus, v níž uvedl: „Definujeme a prohlašujeme, že takzvaní indiáni a všechny ostatní národy nejsou v žádném případě zbaveni svobody ani vlastnictví svých statků“. To zcela odporuje tomu, co bylo řečeno o padesát let dříve, a ukazuje nám to proměnlivost dějin. Důležitá je snaha právě publikované nóty a všech vědeckých snah objasnit tuto historii a vysvětlit každý výrok v jeho kontextu a, což je to nejpodstatnější, v jeho účinku a dopadu na dnešek.
Jak ovlivnila tyto otázky cesta papeže Františka do Kanady v červenci roku 2022?
Cesta papeže Františka do Kanady, které jsem měl tu čest se zúčastnit, přivedla na pořad dne otázky zmíněné v nótě. Papež vlastně řekl: jsme připraveni a chceme přijmout a překonat všechny hříchy minulosti. To je odvážnější než jen říci: „udělejme historické vyjasnění“. Je to uznání, že tento slovník nadvlády působí i dnes. Je to realita... Druhá věc je, že Svatý otec nám ukázal způsob, jak se vypořádat s palčivými otázkami minulosti: nasloucháním. Nezačínáme řečmi, ale nasloucháním. Tato nóta vyplývá z kontextu naslouchání a dialogu. Zveřejňujeme ji proto, že o ni požádali původní obyvatelé Kanady. Ne všichni, ale několik let se ozývaly výzvy, aby došlo k formálnímu vyjasnění této otázky.
