Editorial: Válka, kterou je nutno zastavit
ANDREA TORNIELLI
Rok po agresi Ruské federace proti Ukrajině potřebuje humanitární pomoc více než sedmnáct milionů lidí v této napadené zemi, osm milionů uprchlíků žije v zahraničí a šest milionů je vnitřně vysídlených. Na obou frontách je více než dvacet tisíc civilních obětí a přibližně sto tisíc obětí vojenských. Tváří v tvář tomuto nesmyslnému krveprolití v srdci křesťanské Evropy, kde proti sobě bojují vojáci, kteří sdílejí stejný křest, masakru, který stále rychlejšími kroky vede lidstvo k sebezničení, si nelze nepoložit dramatickou otázku, kterou Petrův nástupce adresoval mezinárodnímu společenství a každému z nás: „Bylo učiněno vše, co bylo možné, aby se válka zastavila?“ Tváří v tvář afázii a nedostatku kreativity ze strany diplomacie a mezinárodních orgánů je těžké odpovědět kladně. Stěží odpovíme kladně také tváří v tvář zrychlujícím se závodům ve zbrojení a militaristické rétorice uniformního myšlení (pensée unique), které stigmatizuje jakékoli pochybnosti o eskalaci války.
Papež František pronesl nespočet výzev a v souladu se svými předchůdci provolal své upřímné "Ne válce!". Tedy totéž, oč slovy "Už nikdy válku!" prosil svatý Pavel VI. před shromážděním OSN 4. října 1965, a totéž "Už nikdy válku!", které vykřikl nemocný a bohužel nevyslyšený svatý Jan Pavel II. při modlitbě Anděl Páně 16. března 2003, aby odvrátil hanebnou invazi do Iráku, jejíž důsledky jsou po mnohaleté proměně této země v laboratoř veškerého fundamentalistického terorismu stále všem viditelné.
Výzva papeže Františka je adresována "těm, kdo mají moc nad národy, aby se konkrétně zasadili o ukončení konfliktu, dosažení příměří a zahájení mírových jednání". Protože to, co "je postaveno na troskách, nikdy nebude skutečným vítězstvím". A rány nenávisti a zášti, které barbarství války způsobilo, zůstanou určitě déle než čas potřebný k obnově Ukrajiny.
Tváří v tvář tomu všemu je nasazení těch, kdo pomáhají obětem a přijímají vysídlené, konkrétním znamením naděje a ukazuje cestu k bratrství, nenásilí a míru. Existuje občanská společnost, která pochoduje, modlí se, pracuje a vzývá mír, jako ta, která dnes v noci v Itálii pochovala z Perugie do Assisi v mimořádném průvodu za mír. Občanská společnost, jejíž hlas si zaslouží více prostoru. Jsou to lidé, věřící i nevěřící, kteří žádají agresora Vladimira Putina, aby se zastavil, a všechny vlády, počínaje těmi těch nejmocnějších zemí, aby vsadily na mír, a nikoli na nevyhnutelnost ničivého konfliktu, který má stále více poznamenávat budoucnost Evropy a celého lidstva. Děláme vše, co je v našich silách, abychom tuto válku zastavili?
