12. října 1962: Výzva Jana XXIII. státům, aby vyslyšely "úzkostné volání po míru"
Linda Bordoni – Vatican News
Desítky kardinálů, biskupů, členů delegací a odborníků, kteří se v říjnu 1962 sjeli do Říma na II. vatikánský ekumenický koncil, prožívali mezinárodní politickou krizi, která se v mnoha ohledech dramaticky podobala té, v níž žijeme dnes.
Napětí rostlo v souvislosti s tzv. kubánskou raketovou krizí, která měla původ ve studené válce mezi Sovětským svazem a Spojenými státy. Patnáctý říjen je datum, kdy USA pořídily snímek raketových zařízení na Kubě, který potvrdil, že Sověti na ostrově budují raketové základny. Papež Jan XXIII. již předtím podnikl svou mimořádnou zprostředkovatelskou akci, když zahájil dialog s nekatolickým obyvatelstvem sovětského bloku, a druhý den druhého ekumenického koncilu se obrátil na zástupce hlav států - velvyslance akreditované u Svatého stolce - a řekl jim, že "my a všechny hlavy států, které nesou odpovědnost za osud národů", nesmíme opomenout žádné úsilí o dosažení míru.
"Kromě náboženského významu má koncil také sociální aspekt, který se týká života národů. Vaše přítomnost zde to zcela jasně dokazuje."
Papež Jan XXIII. dále uvedl, že je jasné, že koncil se týká především katolické církve, aby ukázal její životaschopnost, zdůraznil její duchovní poslání, přizpůsobil její metody tak, aby evangelijní učení bylo důstojně prožíváno a lidé ho ochotněji poslouchali, a aby podpořil hledání jednoty a milosti, "k níž tíhne tolik duší ze všech koutů země".
Nakonec řekl, že "koncil chce světu ukázat, jak uvádět do praxe učení božského Zakladatele, Knížete pokoje. Kdo přizpůsobí svůj život tomuto učení, pomáhá nastolit mír a podporovat skutečný blahobyt."
Harmonie mezi národy prostřednictvím respektu
Papež zdůraznil povinnost církve a morální sílu křesťanství prosazovat poselství pravdy, spravedlnosti a lásky a vyjádřil své poslání pracovat "na nastolení skutečného míru; míru směřujícího k povznesení národů prostřednictvím úcty k lidské osobě a k zajištění spravedlivé svobody náboženství a kultu; míru, který živí harmonii mezi národy".
"A není důvod, proč by neměl existovat - i když si to z jejich strany vyžádá určité oběti."
Bratrství
Přirozeným důsledkem, pokračoval papež svatý Jan XXIII, "bude vzájemná láska, bratrství a konec svárů mezi lidmi různých ras a rozdílných mentalit".
"Takový je velký mír, na který všichni lidé čekají a pro který tolik trpěli; je načase, aby byly podniknuty rozhodné kroky."
Dále vysvětlil, že "právě tento mír se církev snaží nastolit: modlitbou, hlubokou úctou k nešťastným, nemocným a starým lidem a šířením svého učení, které je učením o bratrské lásce, neboť lidé jsou bratři a - říkáme to z plného srdce - všichni jsou syny téhož Otce."
"Koncil jistě pomůže připravit toto nové klima a odstranit všechny konflikty, zejména válku, tuto metlu národů, která by dnes směřovala ke zničení lidstva."
Papež poznamenal, že audience s "mimořádnými diplomatickými misemi" se koná v Sixtinské kapli před Michelangelovým rozsáhlým dílem Poslední soud: "Vskutku musíme Bohu skládat účty: My a všechny hlavy států, které nesou odpovědnost za osud národů."
"Ať s čistým svědomím naslouchají útrpnému volání "mír, mír", které stoupá k nebi ze všech koutů světa, od nevinných dětí i starců, od jednotlivců i společenství.
"Kéž je tato myšlenka na zúčtování, kterému budou muset čelit," dodal, "povzbudí, aby nevynechali žádné úsilí o dosažení tohoto požehnání, které je pro lidskou rodinu požehnáním větším než kterékoli jiné."
Přinášejte oběti pro záchranu míru
Vyzval je, aby se i nadále setkávali, vedli diskuse a dosahovali "spravedlivých a velkorysých dohod, které budou věrně dodržovat".
"Ať jsou připraveni přinášet oběti nezbytné pro záchranu míru ve světě."
Národy, pokračoval, "pak budou moci pracovat v atmosféře klidu. Všechny objevy vědy napomohou pokroku a pomohou učinit život na této zemi - již tak poznamenaný mnoha dalšími nevyhnutelnými utrpeními - stále příjemnějším."
Papež svatý Jan XXIII. zdůraznil, že "koncil, který byl včera zahájen ve vaší přítomnosti, názorně ukázal univerzalitu církve".
"Toto impozantní shromáždění "všech lidí, jazyků a národů" tím, že bude hlásat radostnou zvěst o spáse světu, který byl v posledních 100 letech svědkem nejrůznějších zmatků, nepochybně přinese osvícenou Boží odpověď na mučivé problémy naší doby a napomůže tak skutečnému pokroku jednotlivců i celých národů."