Kardinál Michael Czerny zahájil druhý Mezinárodní kongres o změně klimatu a biodiverzitě

Andrea De Angelis – Vatican News

Věnovat pozornost nejposlednějším, kteří jsou svědky stávající krize biodiverzity, vést plodný dialog o budování budoucnosti planety a dále ústřední význam encykliky Laudato si' pro celistvé přemýšlení o otázkách životního prostředí a ekonomického rozvoje. Toto jsou některé pasáže z videoposelství, které kardinál Michael Czerny, prefekt Dikasteria pro službu integrálnímu lidskému rozvoji, zaslal při příležitosti zahájení II. mezinárodního kongresu o změně klimatu a biodiverzitě na téma „Latinskoamerická subsuverénní agenda“. Akce se koná na Papežské katolické univerzitě v Argentině v provincii Misiones.

Zranitelnost a vedoucí role

„Mluvit o subsuverénních vládách v oblasti klimatu znamená mluvit o konkrétních zkušenostech s přiblížením, doprovodem a nasloucháním zranitelnosti lidských bytostí a území, které trpí nemožností přímého přístupu k definování veřejných politik, regulačních rámců a přímé ekonomické podpory. Současně věnovat zvláštní pozornost vystoupením těchto subseverénních vůdčích představitelů znamená přisoudit vedoucí úlohu těm, kteří jsou často nejblíže posledním, těm, kteří v posledních letech neúprosně a tiše zažívají úpadek biologické rozmanitosti“, uvedl kardinál Czerny.

Laudato si'

Kanadský kardinál poté hovořil o papežově encyklice: „Jak víte, před sedmi lety vydal Svatý otec František encykliku Laudato si', v níž naléhavě vyzval k novému dialogu o tom, jak budujeme budoucnost planety“. Kardinál Czerny se zaměřil zejména na univerzální důsledky, které ekologická problematika přináší a které se v důsledku týkají každého člověka. V encyklice papež „vybízí k dialogu o nových národních a místních politikách“ a vyzývá nás, abychom „nesoustředili svou pozornost výhradně na mezistátní jednání, ale přemýšleli integrálně o otázkách životního prostředí a ekonomického rozvoje a kladli větší důraz na místní politiku, na opatření bližší těm, kteří nejvíce trpí“.

Význam místních komunit

Kardinál Czerny zdůraznil, že je důležité vystoupit z dynamiky politiky zaměřené na okamžité výsledky a jednání na vysoké úrovni, aniž by se ovšem zapomnělo na pozitivní zkušenosti, jako je například Basilejská úmluva o kontrole pohybu nebezpečných odpadů a Vídeňská úmluva na ochranu ozonové vrstvy, a za prioritu označil potřebu „zabývat se malými místními skutečnostmi, jako je přímý prodej zemědělských produktů a obhospodařování půdy, energeticky soběstačné komunity, recyklace, střídavé zemědělství a mnoho dalších iniciativ malého rozsahu, které však mají velký dopad“. Prefekt vatikánského dikasteria hovořil o „téměř neocenitelných iniciativách místních komunit, které jsou důkazem toho, jak se lze vyrovnat s určitou bezmocí při přebírání odpovědnosti v globálním řádu, a také svědectvím o nesmírných generativních možnostech, které mohou vzniknout na komunitní a prostorově omezené úrovni a jsou plné lásky a velkorysosti k vlastní zemi“.

Důležitost vzdělávání

„Těší mne, že jsem se dozvěděl“, pokračoval kardinál Czerny, „že část tohoto kongresu je věnována vzdělávání. V této době je pro mě důležité být ve službách dikasteria, jehož posláním je integrální lidský rozvoj, a doufat, že díky vzdělávacím projektům a s respektem k národům, které jsou nejvíce spjaty se zemí, můžeme posílit odpovědnost těch nejkřehčích lidí, aby si uvědomili své nové občanské postavení, jehož středobodem bude péče o společný domov a stvoření. To vše v logice integrální ekologie, jejímž cílem je zachování přírodní a sociální biodiverzity a která umožňuje pokračování existence malých ekonomických realit, pokud je zaručena kulturní 'biodiverzita'“, uzavřel kard. Czerny.