Hledejte

Praedicate Evangelium klade do popředí misijní rozměr církve Praedicate Evangelium klade do popředí misijní rozměr církve 

"Praedicate Evangelium": Cílový bod i nový začátek

Editorial edičního ředitele Vatikánských médií rozhlasu o apoštolské konstituci Praedicate Evangelium, která vstupila v platnost v neděli 5. června 2022.

ANDREA TONIELLI - Vatican News

Cílový bod i bod startu. Nebo spíše nového začátku. 5. červnem a svátkem Letnic vstoupila v platnost nová apoštolská konstituce "Praedicate Evangelium", která završuje téměř deset let trvající cestu reformy. Cestu, která provází pontifikát papeže Františka až do dnešních dnů a která začala v diskusích na generálních kongregacích před konkláve v roce 2013.

Reforma navazuje na reformu Jana Pavla II. (Pastor Bonus, 1988), která zase pozměnila reformu vyhlášenou Pavlem VI. (Universi regimini Ecclesiae, 1967). Priorita evangelizace a role laiků jsou hlavní myšlenky, které spojují novou apoštolskou konstituci papeže Františka s Druhým vatikánským koncilem.

Nejprve se podívejme na již uskutečněnou cestu. Reformy - vyplývající spíše z právní nutnosti než z úmyslného rozhodnutí - začaly v hospodářsko-finančních institucích Svatého stolce. V roce 2014 František zřídil Radu pro ekonomiku, která má za úkol dohlížet na ekonomické řízení a kontrolovat administrativní a finanční struktury a činnosti dikasterií římské kurie. František zároveň zřídil Sekretariát pro ekonomiku, který je kontrolním a řídícím dikasteriem římské kurie a je zodpovědný za koordinaci ekonomických a administrativních záležitostí Svatého stolce a Městského státu Vatikán. Na Sekretariát pro ekonomiku se nyní přesouvá i odpovědnost za personál Svatého stolce, která dosud spadala do kompetence Státního sekretariátu. V roce 2014 také papež pověřil generálního auditora úkolem provést kontrolu (audit) dikasterií římské kurie, institucí spojených nebo odkazujících na Svatý stolec a správních orgánů Governatorátu městského státu Vatikán.

Druhý krok se uskutečnil v roce 2015, kdy byl vytvořen Sekretariát pro komunikaci, později Dikasterium pro komunikaci, které sloučilo až devět různých subjektů (od Papežské rady pro sdělovací prostředky po deník Svatého stolce s jeho různými edicemi, od tiskárny po Vatikánské nakladatelství). Nové dikasterium je od roku 2018 svěřeno vedení laického prefekta.

V roce 2016 bylo zřízeno Dikasterium pro laiky, rodinu a život, které sjednotilo kompetence a funkce, jež dosud náležely Papežské radě pro laiky a Papežské radě pro rodinu. Dikasterium je kompetentní v záležitostech týkajících se podpory života a apoštolátu věřících laiků, pastorace mládeže, rodiny a jejího poslání a ochrany a podpory lidského života.

V roce 2016 papež také zřídil Dikasterium pro službu integrálnímu lidskému rozvoji. Sbíhají se v něm kompetence Papežské rady pro spravedlnost a mír, Papežské rady Cor Unum, Papežské rady pro pastoraci migrantů a lidí mimo domov a Papežské rady pro pastoraci zdravotních pracovníků. Dikasterium je také zodpovědné za Caritas Internationalis.

V listopadu 2017 papež také provedl změny ve Státním sekretariátu, který se do té doby skládal ze dvou sekcí, a to Sekce pro všeobecné záležitosti (v čele se substitutem) a Sekce pro vztahy se státy (v čele se sekretářem pro vztahy se státy). František totiž zřídil třetí sekci, nazvanou Sekce diplomatického personálu Svatého stolce, která posílí současný úřad delegáta pro papežská zastoupení. Sekce, která je závislá na Státním sekretariátu s vlastním sekretářem, chce prokázat papežovu pozornost a blízkost diplomatickému personálu. Zabývá se výhradně záležitostmi týkajícími se osob pracujících nebo připravujících se na diplomatickou službu Svatého stolce.

Další krok se uskutečnil v únoru 2022. Papež František prostřednictvím Motu proprio změnil vnitřní strukturu Kongregace pro nauku víry a jasně oddělil doktrinální a disciplinární kompetence tím, že zřídil dvě samostatné sekce a každé z nich přidělil svého sekretáře. Kardinál prefekt dikasteria pak bude mít dva zástupce. Cílem reformy je přikládat patřičný význam také doktrinální sekci a její zásadní roli při šíření víry, aniž by se disciplinární činnost dostala do pozadí po desetiletích, kdy bylo vynaloženo mnoho úsilí a lidských zdrojů na vyšetřování případů zneužívání. Ani jeden ze dvou nových sekretářů nebyl jmenován biskupem.

To nás přivádí k 19. březnu 2022, kdy byla zveřejněna nová konstituce, která zahrnuje celou dosud popisovanou cestu a zavádí další novinky, které reformu doplňují. Nejdůležitější: prvním dikasteriem kurie je Dikasterium pro evangelizaci, které sjednocuje Kongregaci pro evangelizaci národů a Papežskou radu pro novou evangelizaci. Volba, která naznačuje základní zájem zaměřený na hlásání evangelia. Zvláštností je, že prefektem tohoto dikasteria se stává sám papež, který téma evangelizace považuje za klíčové. Pomáhat mu budou dva proprefekti (jeden pro sekci pro základní otázky evangelizace ve světě a druhý pro sekci pro prvotní evangelizaci a nové partikulární církve).

Druhá novinka se týká sjednocení staré Kongregace pro katolickou výchovu a staré Papežské rady pro kulturu do nového Dikasteria pro kulturu. Bude mít jediného prefekta. Třetí novinkou konstituce je transformace Apoštolské dobročinné pokladny, která byla dosud pouhým úřadem a nyní se stává třetím dikasteriem Římské kurie s názvem "Dikasterium pro službu charity". Čtvrtou novinkou je definice používaná pro označení orgánu, který není součástí římské kurie: to, co se dosud nazývalo "Generální sekretariát biskupské synody", se nyní nazývá jednoduše "Generální sekretariát synody".

Další novinkou konstituce je, že představení dikasterií - a to ani ti ze starých kongregací - již nemusí být kardinálové. Kromě kardinála komořího (camerlenga) jediní dva kardinálové, kteří jsou v "Praedicate Evangelium" zmíněni, jsou prefekt tribunálu Apoštolské signatury a koordinátor Rady pro ekonomii. Papež také stanovil, že jmenování duchovních a řeholníků v kurii je na pět let s možností prodloužení na druhé pětileté období, s větší mobilitou a výměnou mezi Římem a místními církvemi.

A konečně je zde významný prvek nové konstituce, který má v dalším vývoji podmínit také konkrétnost života místních církví a jejich struktur. Papež František v preambuli konstituce připomíná, že "každý křesťan je na základě křtu misionářským učedníkem do té míry, do jaké se setkal s Boží láskou v Ježíši Kristu". Z toho vyplývá zapojení laiků a žen do řídících a odpovědných funkcí. Jestliže "kterýkoli člen věřícího lidu" může předsedat dikasteriu nebo kuriálnímu orgánu "vzhledem ke své zvláštní kompetenci, pravomoci řízení a zvláštní funkci", je to proto, že každá instituce kurie jedná na základě pravomoci, kterou jí svěřil papež.

Přeložil Pavel Banďouch

 

7. června 2022, 11:01