Hledejte

Papež Benedikt XV. Papež Benedikt XV. 

Před sto lety zemřel papež Benedikt XV.

Pontifikát Benedikta XV. je spojen zejména s výzvami k ukončení "nesmyslného masakru“ na polích I. světové války. Vyhlásil ale také nový Kodex kanonického práva a zrušil dekret z roku 1874, který zakazoval katolíkům účast na politickém životě.

Amedeo Lomonaco - Vatikán

V roce 1854 Janovem otřásla strašlivá epidemie cholery. V tomto roce, který se v některých ohledech podobá dramatickému období, které právě prožíváme, se narodil Giacomo Della Chiesa. Byl třetím ze čtyř dětí. Pocházel z hraběcího rodu, který však již nebyl nijak zvlášť bohatý. Pokřtěn byl ve farním kostele Nostra Signora delle Vigne.

Palác jeho rodiny najdeme na náměstí Salita di Santa Caterina, v historickém centru města, uprostřed změti uliček vinoucích se k přístavu. V patnácti letech projevil touhu stát se knězem. Na naléhání svého otce se však nejprve zapsal na právnickou fakultu. Teprve po dokončení právnických studií vstoupil do Koleje Capranica v Římě a na kněze byl vysvěcen 21. prosince 1878. Poté byl přijat na Papežskou akademii, kde se mladí muži ze šlechtických rodin připravovali na diplomatickou kariéru ve službách Svatého stolce. V roce 1883 odjel do Madridu jako sekretář apoštolského nuncia Mariana Rampolly del Tindaro. 22. prosince v Sixtinské kapli jej papež Pius X. vysvětil na biskupa. Jak připomí oficiální životopis publikovaný na stránkách Svatého stolce, kardinálem se stal 25. května 1914. O tři měsíce později, 20. srpna, papež Pius X. zemřel. Doba je to dramatická. O tři týdny dříve, 28. července, Rakousko-Uhersko vyhlásilo válku Srbsku. Začala I. světová válka.

Volba na Petrův stolec a válečné hrůzy

Konkláve, které se sešlo 31. srpna 1914, zvolilo kardinála Giacoma Della Chiesa na Petrův stolec, přestože byl do tohoto sboru svolen teprve nedávno. Přijal jméno Benedikt XV. a ihned na počátku svého pontifikátu vyjádřil zármutek nad válečnou tragédií. V apoštolské exhortaci Ubi primum z 8. září vyzval "ty, kdo řídí osudy národů, aby v zájmu lidské společnosti odložili všechny své spory".  „Jakmile jsme z tohoto Apoštolského pahorku obrátili svůj pohled na celé Pánovo stádo, které nám bylo svěřeno do péče," píše se dále v tomto dokumentu, "naplnila našeho ducha hrůzou a hořkostí strašlivá podívaná na tuto válku, když jsme viděli, že tak velká část Evropy, zpustošená železem a ohněm, je zbrocena krví křesťanů.“ Drama války nalézá ohlas také v první encyklice Ad beatissimi apostolorum. "Každý den je země sycena novou krví a pokryta mrtvými a raněnými,“ konstatuje Benedikt XV.

Korunovace Benedikta XV.
Korunovace Benedikta XV.

"Konec nesmyslného masakru"

Četné výzvy Benedikta XV. k míru bohužel zůstaly nevyslyšeny. 24. května 1915 vstoupila do války Itálie, která si udržela neutralitu po téměř rok. Následujícího dne Benedikt XV. v dopise kardinálu Serafinu Vannutellimu, děkanovi kardinálského kolegia, vyjádřil svou hořkost nad tím, že jeho volání po míru zůstalo vyslyšenp: "Válka nadále špiní Evropu krví a na souši či na moři se nevyhýbá útokům, které jsou v rozporu se zákony lidskosti a mezinárodního práva. A jako by to nestačilo, zachvátil tento strašlivý požár také Naši milovanou Itálii, takže se bohužel obáváme, že také v Itálii nadejde čas slzí a katastrof, které obvykle provázejí každou válku." 28. července 1915, v den prvního výročí vypuknutí války, papež adresoval všem válčícím národům naléhavou výzvu k ukončení konfliktu. Napsal, že "již rok zneuctívá Evropu strašlivé krveprolití". "Je to bratrská krev, která se prolévá na zemi i na moři.“ V roce 1916 se v projevu před kardinálským kolegiem znovu dovolával "spravedlivého a trvalého míru, který musí ukončit hrůzy války". Konflikt však pokračoval. 1. srpna 1917 zaslal Benedikt XV. "vůdcům válčících národů" list, v němž žádal o ukončení toho, co nazýval "nesmyslným masakrem". „Zamyslete se nad svou nejzávažnější odpovědností před Bohem a před lidmi," apeloval.

Benedikt XV.
Benedikt XV.

Konec I. světové války

Kromě výzev k míru se pontifikát Benedikta XV. vyznačoval také významnými událostmi v životě církve. Bulou Providentissima Mater z 27. května 1917 vyhlásil nový Kodex kanonického práva, který požadoval již I. vatikánský koncil a který si přál Pius X. A  Motu proprio Dei Providentis z 1. května 1917 založil Posvátnou kongregaci pro východní církev.

Pak konečně nadešel dlouho očekávaný okamžik. Konec války, po němž papež bezustání volal, nastal v roce 1918. Svou encykliku Quod iam diu z 1. prosince 1918 zahájil Benedikt XV. těmito slovy: "Den, který celý svět tak dlouho úzkostlivě očekával, o který celé křesťanstvo prosilo tolika vroucími modlitbami a který jsme my, mluvčí společného zármutku, bez ustání vzývali pro dobro všech, nyní nadešel: zbraně konečně umlkly." V roce 1919 byla v Paříži zahájena Mezinárodní mírová konference. Papež k této zásasadní schůzce ve zmíněné encyklice Quod iam diu vyjadřuje naději, že budou přijata rozhodnutí založená na křesťanských zásadách spravedlnosti. Katolíci, "kteří musí podle svého svědomí podporovat občanský řád a pokrok, mají povinnost vzývat vědoucí pomoc Páně pro ty, kdo se budou účastnit mírové konference,“ ", zdůraznil v roce 1918.

Odložme nejen zbraně, ale i nenávist a zášť

Ani po skončení 1. světové války Benedikt XV. neskrýval svou hořkost nad záští, která rozdělovala národy. Ve své encyklice Pacem, Dei munus z 23. května 1920 připomněl, že jakkoli mír začal "osvěcovat národy (…) zárodky dávného nepřátelství zůstávají". Žádný mír nemůže být nasatolen, pokud "nenávist a zášť nebudou zmírněny smířením založeným na vzájemné lásce," zdůraznil papež. A na národy dopadá mnoho ran. 24. ledna 1921 Benedikt XV. připomněl, že Rakousko "bojuje s hrůzami bídy a zoufalství". Papež obrátil pozornost také k ruskému lidu, stiženému hladem a epidemiemi. Své obavy formuloval v listu z 5. srpna 1921: "Z povodí Volhy se mnoho milionů lidí tváří v tvář nejstrašnější smrti dovolává pomoci lidstva."

Zrušení „non expedit“

Také v Itálii, kde přetrvávaly neshody mezi státem a Svatým stolcem po událostech u Porta Pia v roce 1870, docházelo ke konfliktům politických skupin. Proto také 3. března 1919 v projevu k diecézním radám v Itálii  zrušil papež tzv. "non expedit", dekret z 10. září 1874, který zakazoval katolíkům účastnit ve volbách a na politickém životě. Jeho rozhodnutí otevírá cestu k Lateránským dohodám, které byly podepsány 11. února 1929. Právě smíření mezi národy a ve společnosti se ozývá opakovaně z promluv Benedikta XV. 25. července 1921 vybídl zejména Italy k recitaci modlitby "Ó, dobrotivý Bože ", kterou sám složil a v níž prosil o národní smíření a svornost.

Papež Benedikt XV. zemřel 22. ledna 1922 na zápal plic.

Překlad a redakční úpravy Johana Bronková

Hrob Benedikta XV. v kryptě Vatikánské baziliky
Hrob Benedikta XV. v kryptě Vatikánské baziliky
22. ledna 2022, 16:04