Kardinál Parolin: Papež bude poutníkem jednoty a bratrství

Massimiliano Menichetti, Vatikán

V jakém duchu se papež vydává na Kypr a do Řecka?

„Sám nám to prozradil v poselství, které adresoval oběma zemím, jež v nadcházejících dnech navštíví. Je to duch setkání, který charakterizuje všechny papežovy cesty, a řekl bych všechny jeho aktivity, počínaje audiencemi a dalšími iniciativami zde v Římě, tedy touha setkat se s druhým. Svůj videopozdrav papež zakončil slovy: »Nemohu se dočkat, až vás navštívím, nemohu se dočkat, až se s vámi setkám«. To velice dobře zdůrazňuje tohoto ducha setkání a poutě. Cítí se jako poutník, který se vydává k počátkům církve. Připomeňme, že obě tyto země poznamenaly apoštolské cesty značného významu, které se vztahují k apoštolům Barnabášovi a Pavlovi. Je to návrat k těmto počátkům, opětovné odkrytí radosti z evangelia, jak říká papež, což je téma, které prolíná celým pontifikátem, počínaje prvním dokumentem. Papež jako vždy svěřuje svou nadcházející pouť v modlitbě a prosí všechny o modlitby“.

První zastávka bude na Kypru. Od roku 1974 došlo na ostrově k rozdělení kyperských Řeků a kyperských Turků. Při modlitbě Anděl Páně v neděli 30. srpna papež vyjádřil podporu jednáním o sjednocení tohoto ostrova. Co bude Františkova přítomnost v této situaci znamenat?

„Je to velmi choulostivá a znepokojivá situace.. V dubnu letošního roku proběhla ve Švýcarsku jednání s prezidentem Kyperské republiky, orgány severní části Kypru, pod záštitou OSN a za účasti ručitelských zemí, kterými jsou Řecko, Turecko a Velká Británie. Bohužel ani toto kolo jednání nepřineslo uspokojivé a konkrétní výsledky, prakticky skončilo na mrtvém bodě. Věřím, že papež zopakuje postoj, naději a výzvu Svatého stolce, že kyperský problém lze vyřešit upřímným a loajálním dialogem mezi zúčastněnými stranami, vždy s ohledem na dobro celého ostrova. Jde tedy o potvrzení linie Svatého stolce, které se opakuje přímo na místě s nadějí, že bude mít jiný účinek než její hlásání na dálku“.

Poté se papež přesune do Řecka, vlasti klasické kultury, jak připomněl ve svém videoposelství k této návštěvě. František dále zdůraznil, že Evropa nemůže ignorovat Středomoří, které bylo svědkem šíření evangelia a rozvoje význačných civilizací...

„Středozemní moře nás vzdaluje i sbližuje, ale snahou všech zemí a národů, které žijí kolem této vodní plochy, je přeměnit ji z prostoru, který rozděluje, v příležitost k setkávání. Bohužel dnes jsme svědky opačného jevu: sílí napětí na geopolitické úrovni, jehož středobodem je Středomoří, a pak fenomén migrace. Papež přebírá myšlenku, kterou rozvinul v době pandemie: »Jsme na jedné lodi«. Zde říká: »Musíme plout společně«. Podle mého názoru tato výzva ke společné plavbě znamená utvořit jednotnou frontu tváří v tvář velkým problémům a obtížím, mít společný, sdílený, mnohostranný přístup. Jedině tak lze řešit problémy dnešního světa“.

Je to tedy cesta, která osloví celé lidstvo…

„Řekl bych, že papež chce promluvit především k Evropě a vyzvat ji, aby znovu objevila své kořeny a svou jednotu nad rámec různých vizí, které mohou koexistovat. A zároveň promluví k celému lidstvu, protože si myslím, že fenomén migrace zpochybňuje a zdůrazňuje naši lidskost. V posledních dnech papež na tomto bodě důrazně trval a věřím, že na něm bude trvat znovu, což souvisí i s jeho návštěvou ostrova Lesbos, kde byl před pěti lety. Jde tedy o návrat ke zdrojům, návrat ke zdrojům našeho nejpravdivějšího lidství“.

Jaké přání byste před touto cestou vyslovil?

„Mým přáním je totéž, co vyjádřil papež, aby to byla cesta zpět k prameni evangelia, k prameni bratrství. Mám na mysli především setkání s našimi pravoslavnými bratry, a to jak s pravoslavnou církví na Kypru, tak s církví Řecka, tedy s primasem Kypru a arcibiskupem Athén. A pak posílení bratrství mezi katolíky, kterých zde není mnoho, ale jsou to živá společenství s mnohonárodnostním složením, a i v tom vidíme bohatství katolické církve. Pak to bude návrat ke zdrojům naší lidskosti, jak jsem již řekl. Věřím, že právě tato přání můžeme formulovat pro papežovu návštěvu Kypru a Řecka“.

(jag)