Apoštolská penitenciárie otevírá “Teologův archiv”
Zprávu o otevření fondu podal vrchní penitenciář, kardinál Mauro Piacenza, v zahajovací promluvě VII. sympózia tohoto úřadu, které se dnes a zítra zaměřuje na téma „Pokání a penitenciárie mezi revolucemi a restauracemi (1789-1903). Jak řekl projekt zpřístupnění „Teologova archivu“ podpořil v roce 2019 papež František. Dokumenty uložené v tomto fondu umožní jedinečné nahlédnutí do vnitřního fungování apoštolské penitenciárie, které vynese na světlo kulturní formaci a pracovní metodu teologů tohoto tribunálu, tradičně vybíraných z Tovaryšstva Ježíšova. Zvláštní rysy tohoto archivu podrobně představí ve svém příspěvku současný teolog apoštolské penitenciárie, slovenskýá jezuita Ján Ďačok.
Konference probíhající v historickém sídle Paláce papežské kanceláře se soustředí na dvě hlavní témata: vývoj forem pokání a kající spiritualita v období mezi Francouzskou revolucí (1789) a smrtí papeže Lva XIII (1903), a roli apoštolské penitenciárie v rámci římské kurie a církve této doby, silně poznamenané politickými, sociálními a náboženskými otřesy.
Jak vysvětlil kardinál Piacenza ve svém zahajovacím projevu, takto rozšířené devatenácté století bylo významným a složitým obdobím v životě církve, poznamenaným hlubokými proměnami a silnými kontrasty. V těchto bouřlivých létech se zejména na filosofickém a náboženském poli odehrávala "bitva mezi katolickou církví a moderní civilizací, která vzešla z revoluce", docházelo ke střetu mezi osvíceneckou sekularizační tendencí usilující odstranit nadpřirozené ze společnosti a církví. Francouzská revoluce, nástup Napoleona Bonaparta, vyhnání papežů a italské Risorgimento vyznačily etapy tohoto složitého historického období, ve kterém se církev musela konfrontovat s výzvami nové doby.
Svátost smíření se v tomto kontextu projevila jako jedno "jedno z privilegovaných míst náboženského života věřících v 19. století", rovněž díky osobnostem jako byl svatý Alfons Maria de' Liguori, nesporný orientační bod katolické morální teologie té doby; svatý farář z Arsu, Jean Maria Vianney, či piemontští kněží Giuseppe Cafasso a Jan Bosco. Kardinál Piacenza vysvětlil, že tito mužové vyznačili cestu nového přístupu k svátosti smíření, vycházející z pastorační praxe a založené na láskyplném přijetí kajícníka, které napomáhá k cestě obrácení a duchovního uzdravení.
(job)
