Sídlo Papežských akademií věd a sociálních věd ve Vatikánských zahradách Sídlo Papežských akademií věd a sociálních věd ve Vatikánských zahradách 

František jmenoval čtyři ženy do papežských akademií

Papež František v posledních dnech opětovně posílil ženské zastoupení v papežských akademiích. Řádnou členkou Papežské akademie sociálních věd se stala jihoafrická filozofka a antropoložka, prof. Mpilenhe Pearl Sithole, zatímco Papežskou akademii věd svým přínosem obohatí nizozemská astronomka Ewine van Dishoecková, kanadská fyzička a nositelka Nobelovy ceny Donna Theo Stricklandová a klimatoložka, chemička Susan Solomonová, která pochází ze Spojených států amerických.

Papežská akademie sociálních věd se interdisciplinárním způsobem zabývá otázkami sociálních, ekonomických, politických a právních věd a poskytuje církvi znalosti z těchto vědních oborů, které lze využít k dalšímu rozvoji církevní sociální nauky. Nové členy stejně jako u dalších papežských akademií navrhují jejich stávající členové výhradně na základě vědeckých zásluh. Při papežském jmenování se nepřihlíží k náboženské příslušnosti. V lednu papež František jmenoval do Papežské sociální akademie německou socioložku Juttu Allmendingerovou, kdežto nyní do svého poradního sboru povolal osmačtyřicetiletou jihoafrickou profesorku, která již před deseti lety ve své zemi získala ocenění Women in Science Award.

Prof. Mpilenhe Pearl Sithole vystudovala na univerzitě Durban-Westville, doktorát z filozofie a sociální antropologie získala v Cambridgi. Zabývá se rozvojem zemědělských oblastí a vyučuje na univerzitě Free State Qwaqwa Campus. Dodejme, že Papežskou akademii sociálních věd založil roku 1994 papež Jan Pavel II. Byla první vatikánskou institucí, které předsedala žena – americká právnička Mary Ann Glendonová (v letech 2004-2014).

Papežská akademie věd sídlí stejně jako Papežská akademie sociálních věd ve Vatikánských zahradách. Naprostou většinu jejích osmdesáti řádných členů tvoří muži, ženy z různých vědeckých oborů jsou zastoupeny měně než dvaceti procenty. Tento stav mění nedávná papežská jmenování  nizozemské atronomky a promované chemičky Ewine van Dishoeckové (66), která vyučuje molekulární astrofyziku na univerzitě v Leidenu a za svou vědeckou práci získala četná ocenění. Od roku 2018 je čestnou členkou Nizozemské královské chemické společnosti.

Do týmu církevních poradců, pro které papežské jmenování platí doživotně, dále vstoupila kanadská fyzička Donna Theo Stricklandová (62), která před třemi lety získala Nobelovu cenu v oblasti laserové fyziky. Stala se tak třetí ženskou držitelkou Nobelovy ceny za fyziku v historii, obdržela ji více než půlstoletí po své předchůdkyni.

A konečně Papežská akademie věd, založená roku 1603 a v současnosti vedená německým odborníkem v oblasti zemědělských věd, Joachimem von Braunem, do svých řad získala americkou chemičku a klimatoložku Susan Solomonovou (65). Tato profesorka renomovaného Massachusettského technologického institutu (MIT) se zaměřuje na výzkum atmosféry a dlouhodobě pracovala ve vládních i nadnárodních agenturách, věnovaných klimatickým změnám (Národní úřad pro oceán a atmosféru v USA, Mezivládní panel pro změnu klimatu při OSN).

(jag)

5. srpna 2021, 13:49