Katedrála Neposkvrněného početí P. Marie v Monaku Katedrála Neposkvrněného početí P. Marie v Monaku 

Kardinál Parolin: Monako je příkladem veřejného uznání role náboženství

U příležitosti 40. výročí podepsání smlouvy mezi Svatým stolcem a Monackým knížectvím navštívil ve dnech 17. až 19. července Monako státní sekretář Svatého stolce kardinál Pietro Parolin.

Před čtyřiceti lety, v červenci 1981, podepsal Svatý stolec a Monacké knížectví smlouvu, kterou se kníže zřekl práva jmenovat (in terna) biskupa diecéze. Od té doby je jmenování výhradně záležitostí Říma. 30. července 1981 pak papež Jan Pavel II. bulou Apostolica haec povýšil monacký biskupský stolec na arcibiskupský. U příležitosti tohoto 40. výročí se od soboty 17. července do pondělí 19. července uskutečnila třídenní oficiální návštěva vatikánského státního sekretáře, kardinála Pietra Parolina, v tomto knížectví, které je po Vatikánu druhým nejmenším státem na světě.

Liturgie v monacké katedrále Neposkvrněného početí

Vrcholem historicky jedinečné návštěvy státního sekretáře Svatého stolce byla nedělní liturgie (18. července) v tamní románsko-byzantské katedrále a odpolední setkání s kněžími a věřícími diecéze.

Ve své homilii kardinál Parolin promluvil o výročí smlouvy v kontextu staletých dějin tohoto knížectví, které „vypovídají o hlubokých kořenech křesťanské víry v této zemi". Právě na základě této víry jsou křesťané povoláni pečovat o bližní zraněné na těle, jako jsou chudí, lidé na okraji společnosti a migranti, ale také o ty, kdou jsou  zranění na duchu, jako jsou všichni "osamělí lidé, zranění na duši kvůli nevydařeným vztahům, osobním selháním a porážkám". "Křesťanská láska, která po staletí oživovala a budovala naši Evropu, pramení z hojnosti Božího milosrdenství, které je v Kristu vylito na naše životy a které nás zavazuje, abychom ho také my vylévali na životy druhých," řekl kardinál Parolin.

Monacký vzorec je příkladem dobré spolupráce i autonomie

Při odpoledním setkání s kněžími a katolickými organizacemi zdůraznil kardinál Parolin naléhavost hlásání víry, prokazování milosrdné lásky, podpory rodin a péče o stvoření. Připomněl, že žijeme ve stále více polarizované a rozdělené společnosti. Jak konstatoval, v Evropě se počínaje Francouzskou revolucí upevňoval jistý typ sekularismu, který přispěl k rozvoji stále rostoucího společenského konfliktu, neboť sekularismus usiluje o vysunutí náboženství ze sféry občanského života do čistě soukromé sféry Kardinál Parolin však upozornil, že tam, kde je náboženské stránce člověka upíráno „občanské právo” ve společnosti,  začínají chybět některé pevné body, které umožňují harmonický rozvoj občanské společnosti. Ocenil proto "monacký model", který ukazuje, že mezi církví a státem a obecněji mezi občanskými a náboženskými autoritami může existovat pozitivní vztah. "Vztah, v němž si každý zachovává svou vlastní autonomii", ale v němž spolupracují pro společné dobro.

Redaktorka Vatikánského rozhlasu Delphina Allaire položila kardinálu Parolinovi otázku, jaký význam přikládá své návštěvě.

Svatý otec chce přirozeně vyjádřit svou blízkost všem církvím. Jistě se o to snaží osobně prostřednictvím svých apoštolských cest, ale také jinými způsoby, jako jsou tyto kontakty státního sekretáře s různými sociálními, politickými a církevními entitami. Myslím, že tato moje návštěva je důležitá, aby zdůraznila výročí, které slavíme, ale především přináší povzbuzení. Návštěvy, které dělám, mají především povzbuzovat, abychom navzdory nesnázím pokračovali na cestě evangelia. A nesnáze zažívá také církev v Monaku. Přestože tu existuje zvláštní vztah mezi státem a církví, společnost směřuje ke stále větší dekristianizaci, vzdaluje se pricipům víry. Když tedy na tomto místě zastupuji papeže, chci tím vyjádřit povzbuzení, aby místní církev pokračovala, snažila se naplňovat své poslání ve společnosti, která je snad trochu jiná než jinde, možná bohatší a zámožnější, ale která právě proto potřebuje hodnoty evangelia.

Jak se v této souvislosti Svatý stolec dívá výjimečnost Monackého knížectví, kde je katolicismus státním náboženstvím?

Je to historické dědictví, které se na mnoha jiných místech ztratilo právě kvůli vývoji společnosti, zatímco zde se zachovalo. Svatý stolec v tom vidí příležitost ke spolupráci a uznání veřejné role náboženství.

Privilegovaný vztah dvou katolických států

Vatikán a Monako udržují velmi privilegované vztahy. Nejen proto, že je spojuje miniaturní rozloha, ale také proto, že v obou zemích je katolické vyznání státním náboženstvím (v případě Monaka zakotvené v 9. článku ústavy). Kromě těchto dvou malých suverénních států zůstal katolicismus ústavně zakotvený pouze na Maltě. Konfesní povaha monackého státu však přesahuje rámec různých dohod. "Je v DNA monackých institucí," vysvětluje monacký generální vikář Guillaume Paris.

Zásady katolické církve jsou nedílnou součástí monacké identity a byly přijaty jako základ institucí a právních předpisů. Svoboda svědomí zůstává samozřejmě pro více než 38 000 obyvatel nedotčena. Katolický chrakter se v praxi se to projevuje například tím, že monacký městský stát přispívá na provoz a činnost církve. Výuka náboženství je jedním z předmětů vyučovaných na soukromých i státních školách v knížectví. Monako a Svatý stolec sdílejí stejný postoj k potratům, oba státy hájí život těhotné matky i nenarozeného dítěte stejnou měrou. Panovnický titul nadále doprovázejí slova „z Boží milosti kníže monacký" a výmluvně zní také heslo knížete Grimaldiho: "Deo Juvante", "s Boží pomocí",  připomíná monacký generální vikář, otec Paris.

Knížecí rodina byla pravidelným hostem papežů. Rainiera III. a princeznu Grace přijal ve Vatikánu Pius XII. v roce 1957, Jan XXIII. v roce 1959 a Pavel VI. v roce 1974. V roce 2005 se mladý kníže Albert II. poprvé objevil na veřejnosti ve své nové roli na pohřbu polského papeže. V následujícím roce Benedikt XVI. poprvé jmenoval apoštolského nuncia u suverénního knížete a v Monackém knížectví.

Papež František přijal Národní radu Monaka na audienci  2. února 2019. Konfesní charakter katolického městského státu ocenil těmito slovy: "Monako se může opřít o základní hodnoty knížectví inspirované evangeliem a jeho poselstvím lásky."

(job)

17. července 2021, 15:32