Den modlitby a reflexe za Libanon
Papež František svolal do Vatikánu představitele všech církví zastoupených Libanonu. V Domě sv. Marty se sešli kardinál Bechara Boutros Rai, maronitský patriarcha Antiochie, Youhanna X., řecký pravoslavný patriarcha Antiochie a celého Východu, Ignác Afrem II., syrský pravoslavný patriarcha Antiochie, Aram I., arménský katolikos Kilikie; Ignác Júsuf III, syrskokatolický patriarcha Antiochie, Júsuf Absí, patriarcha řeckých melkitů v Antiochii, reverend Josef Kassab, předseda Nejvyšší rady evangelických společenství v Sýrii a Libanonu, a chaldejský biskup v Bejrútu Michel Kassarji. Spolu s nimi byli přítomni také kardinál Leonardo Sandri, prefekt Kongregace pro východní církve, arcibiskup Joseph Spiteri, apoštolský nuncius v Libanonu, a arcibiskup Paul Richard Gallagher, sekretář pro vztahy se státy.
Z Domu sv. Marty se papež František a patriarchové odebrali do Baziliky sv. Petra. Z historického hlediska lze říci, Iniciativa papeže Františka navazuje na Den pro Libanon svolaný Janem Pavlem II. v roce 1991, na který navázala zvláštní synoda slavená v roce 1995 v Římě.
Papež a blízkovýchodní patriarchové se před hrobem apoštola Petra prosili Boha o pokoj pro Libanon a zapálili svíce na znamení naděje pro tento národ sužovaný nestabilitou na různých úrovních. Další etapa setkání pokračovala v Apoštolském paláci formou tří konzultací za zavřenými dveřmi, moderovaných apoštolským nunciem v Libanonu, arcibiskupem Spiterim.
Nuncius Spiteri: Zachovat Libanon jako ostrov demokracie
Je velmi krásné, že setkání zahájila společná modlitba Otče náš před hrobem sv. Petra, který byl před příchodem do Říma hlavou antiochijské církve, říká pro Vatikánský rozhlas arcibiskup Joseph Spiteri. Zeptali jsem se ho, jaké jsou vztahy mezi náboženskými představiteli, hlavami církví, a jak mohou pracovat pro dobro Libanonu.
Nejenže se znají, ale i vzájemně spolupracují. Ve skutečnosti již na Blízkém východě existují společné struktury všech křesťanských církví, jako je Rada církví Blízkého východu, jejíž předsednictví se střídá. Právě skončilo katolické předsednictví a nyní přešlo na řecké pravoslavné. Je to struktura, která přesahuje jen libanonský region a zahrnuje také Egypt, Irák a celý Blízký východ. Spolupráce funguje zejména z hlediska humanitární pomoci, "dialog života". Musíme si ale také uvědomit, že tito křesťané žili po staletí společně, je tu mnoho smíšených manželství, a to nejen mezi katolickými denominacemi, ale i s pravoslavnými. Rodiny se znají, často chodí do stejné školy a už spolu žijí.
Na dotaz, co si lze slibovat od dnešního dne modlitby a reflexe, arcibiskup Spiteri odpověděl:
Libanon vždy zůstával tak trochu ostrovem, téměř utopií, protože je to demokratická země, kterou tvoří osmnáct různých společenství, které se snaží společně podílet i na její správě. Opravdu se snažíme, aby tato mozaika, nebo můžeme říci tento nádherný koberec, mohl i nadále zářit, aby byl světlem uprostřed Blízkého východu, navzdory tomu, že jsme ve světě, kde se každý uzavírá do své vlastní komunity. Libanon nám dává naději a příklad, že je možné spolupracovat mezi velmi odlišnými komunitami a stavět něco pěknějšího. - Říká apoštolský nuncius v Libanonu, arcibiskup Joseph Spiteri.
(job)
