Ilustrační foto (Kongo) Ilustrační foto (Kongo) 

Vatikán naléhá na oddlužení afrických zemí: Je to otázka spravedlnosti

Úřad pro službu integrálnímu lidskému rozvoji ve spolupráci s vatikánskou anticovidovou komisí, africkou Charitou, Jezuitskou konferencí Afriky a Madagaskaru a Sdružením řeholnic střední a východní Afriky zahájil kampaň za oddlužení afrických zemí, které kvůli pandemii koronaviru nemají potřebné finanční prostředky na splácení dluhů. Státy G20 odložily nejchudším zemím splátky dluhů prozatím do letošního prosince.

“Je to iniciativa vycházející z africké lokální církve, která díky své věrohodnosti zformovala tuto žádost, rozšířenou v občanské společnosti. Náš úřad by měl přispět k tomu, aby žádost získala mezinárodní viditelnost v naději, že se vytvoří široké hnutí, kterého si povšimnou země skupin G7 a G20, tedy ty, které v této otázce mohou rozhodnout”, vysvětlila nová podsekretářka vatikánského úřadu, s. Alessandra Smerilli.

Podle podporovatelů této kampaně ovšem oddlužení neznamená bianco šek vystavený africkým vládám. “Za užití příslušných kontrolních mechanismů je možné zaručit, aby se odpuštěné splátky investovaly do zdravotnictví a vzdělávání, a tak zaručily onen všestranný lidský rozvoj, na který mají všichni lidé právo, jak často vyzdvihuje papež František”, zdůraznil ghanský kardinál Peter Turkson, prefekt Úřadu pro integrální lidský rozvoj.  

Ekonomický dluh afrických zemí je totiž pouhou součástí složitých vazeb mezi jižní a severní polokoulí. “Existuje také ekologický dluh velkých mocností, které nesou hlavní odpovědnost za klimatické změny. Jeho tíže dopadá zejména na nejchudší státy, včetně afrických”, připomíná o. Augusto Zampini, člen vatikánské anticovidové komise. Ačkoli Afrika přispívá pouhými pěti procenty do celosvětových emisí skleníkových plynů, trpí jejich důsledky ve formě přírodních katastrof, které jenom za poslední desetiletí (2009-2019) světadíl ochudily o nejméně 700 milionů dolarů.

Nejvyšší cenu jako obyčejně platí nejchudší obyvatelé afrického kontinentu: “Nejsou to jen čísla, oběti zadluženosti mají reálnou tvář vesničanů z mé rodné Tanzanie, kterým chybí voda i léky”, podotýká s. Hellen Bandiho, sekretářka Sdružení řeholnic střední a východní Afriky (Acweca), “Navzdory tomu tanzanská vláda svým věřitelům každoročně splácí 300 milionů dolarů”. “Nejde pouze o etický problém”, dodává jezuita Charlie Chilufya, který řídí úřad pro spravedlnost a ekologii Jezuitské konference Afriky a Madagaskaru. “Na periferiích naší planety totiž přetrvává pandemie a pokus se s ní dotyčné země kvůli nedostatku zdrojů nedokáží vyrovnat, ohrožuje to zdraví všech obyvatel Země”.

(jag)

13. dubna 2021, 15:21