Kardinál Ayuso: Zasaďme se o kulturu míru a inkluze

Ve čtvrtek 4. února se bude poprvé slavit Světový den mezilidského bratrství. Jeho ustavení podpořila OSN na připomínku „Dokumentu o lidském bratrství“, který před dvěma lety v Abú Dhábí podepsali papež František a vrchní imám Al-Azhar, Ahmed al-Tajíb. Toto datum, zdůrazňuje kardinál Miguel Ángel Ayuso Guixot, „má povzbudit vůli k práci na mírové kultuře“, neboť až skončí pandemická krize, „budeme povoláni k obydlování prostorů bratrstvím a solidaritou“. Podle předsedy Papežské rady pro mezináboženský dialog se klíčovým vodítkem takového procesu stává encyklika Fratelli tutti, která vybízí k přijetí „individuální a kolektivní odpovědnosti vzhledem k novým tendencím a nárokům mezinárodní scény.“

„Valné shromáždění OSN 21. prosince loňského roku, během svého 75. plenárního zasedání, stanovilo, že 4. únor bude každoročně věnován Mezinárodnímu dni lidského bratrství. Valné shromáždění přijetím příslušné rezoluce vyzývá členské státy, aby v rámci tohoto dne podporovaly mezináboženský a interkulturní dialog. V textu rezoluce se kromě toho vyjadřuje přání, že za situace, v níž se svět vyrovnává s bezprecedentní krizí způsobenou koronavirem, budou státy usilovat o »globální reakci, založenou na jednotě, solidaritě a nové multilaterální spolupráci«. Vybízí se tudíž k vyvinutí všemožného úsilí k podpoře mezináboženského a mezikulturního dialogu, za vědomí, že nikdo se nemůže zachránit sám, tak, jak to zdůrazňuje Dokument o mezilidském bratrství, podepsaný v Abú Dhábí papežem Františkem a vrchním imám Al-Azhar, Ahmedem al-Tajíbem, v únoru 2019. OSN stanovila datum 4. února právě na připomínku podpisu tohoto dokumentu. Vzhledem k dobru celého lidstva by tento den měl podnítit vůli k práci na takové kultuře míru, která by podporovala úsilí všech lidí, včetně mezinárodního společenství a různých náboženských tradicí, směřující k toleranci, inkluzi, pochopení a solidaritě, a to ještě výrazněji v tomto okamžiku, tragicky poznamenaném pandemií. Až nynější krize skončí, budeme povoláni k opětovnému utváření a obydlování prostorů bratrstvím, solidaritou a mírem. Z této pandemie bychom se měli zrodit lepší, než jsme byli předtím, a to nejenom na osobní rovině.“

Řečeno papežovými slovy se naše životy a životy našich společenství nemohou oddělovat od druhých, protože na sobě navzájem závisíme. Jakou úlohu zde mají náboženství?

„Mají zásadní roli. Všem je známo, že již od počátku svého pontifikátu papež František položil důraz na vztahy mezi příslušníky různých náboženství a podtrhl důležitost přátelství a úcty. Věřící různých náboženských tradic, kteří se společně ubírají cestou mezináboženského dialogu, mohou poskytnout přínos k všeobecnému bratrství ve společnostech, v nichž žijí. Věřící člověk je svědkem a nositelem hodnot, které mohou velice přispět k budování spravedlivější a zdravější společnosti. Poctivost, věrnost, láska k společnému dobru, pozornost vůči druhým, zejména potřebným, shovívavost a milosrdenství jsou zbraně, které tvoří duchovní arzenál různých náboženství. Jedná se o uskutečňování konkrétních kroků spolu s věřícími jiných náboženství a dalšími lidmi dobré vůle, s cílem, že se všichni budeme cítit povoláni za posly míru a tvůrce společenství, abychom – na rozdíl od stoupenců střetů, rozdělení a uzavřenosti – hlásali, že dnes nastal čas bratrství. Kdo si nevzpomíná na slova Svatého otce z 27. března loňského roku? »Uvědomili jsme si, že jsme na stejné lodi, všichni zranitelní a dezorientovaní, ale zároveň důležití a nezbytní, všichni jsme povoláni veslovat společně, všichni se potřebujeme navzájem těšit«. Papež František těmito větami popsal pocit vykořeněnosti, který od začátku pandemie sužuje křesťany i jiné věřící, avšak zároveň vyzval, aby »veslovali společně«. Bůh je Stvořitelem všeho a všech, proto jsme všichni členy jediné lidské rodiny a za takové se máme považovat. To je základní měřítko, které nám víra předkládá, abychom od pouhé snášenlivosti přešli k bratrskému soužití a mohli tak interpretovat existující rozdíly, zneškodnili násilí a žili jako bratři”.

Ve čtvrtek bude předána Zajdova cena za mezilidské bratrství za rok 2021, ocenění, které vzešlo ze stejnojmenného dokumentu. Jaký význam má toto ocenění?

„Zajdova cena za mezilidské bratrství byla vytvořena před dvěma lety jako pocta šejkovi Zajd bin Sultánovi Ál Nahjánovi, zakladateli Spojených arabských emirátů. Poprvé byla udělena jako čestné ocenění papeži Františkovi a imámovi al-Tajíbovi za podpis abúdhábského dokumentu. Nyní se otevřela kandidaturám jednotlivců či organizací, které propojují lidi a podporují jejich pokojné soužití. Vyhlášení ceny by se mělo stát iniciativou, která posiluje mezilidské vztahy, vybízí k dialogu, pochopení a spolupráci mezi státy. Doufáme, že také Zajdova cena přispěje k plodné spolupráci mezi lidmi z různých náboženství, kteří slouží celému lidstvu. Zvláštní porota se každoročně 4. února bude věnovat jejímu propůjčení”.

Uvedl pro Vatikánský rozhlas kard. Ayuso, předseda Papežské rady pro mezináboženský dialog.

(jag)