40. výročí vyhlášení sv. Cyrila a Metoděje za spolupatrony Evropy

Apoštolským listem Egregiae Virtutis postavil papež Jan Pavel II. slovanské věrozvěsty po bok sv. Benedikta, vyhlášeného patronem Evropy o 16 let dříve papežem Pavlem VI. V roce 1999 pak připojil mezi zvláštní přímluvce našeho kontinentu také tři velké ženy: sv. Brigitu, sv. Kateřinu Sienskou a sv. Terezii Benediktu od Kříže (Edit Stein).

Misijní dílo soluňských bratří připomněl celé církvi papež Lev XIII. v encyklice Grande Munus ze 30. září 1880, kterou zároveň zavedl jejich liturgický svátek do kalendáře všeobecné církve.

Sv. Cyril a Metoděj, uctívaní na Západě i na Východě jsou dnes pro všechny svědky nerozdělené církve, usilující o zachování jednoty v různosti a jejich život může inspirovat naši ekumenickou cestu k jednotě, říká v poselství k dnešnímu výročí předseda Papežské rady pro jednotu křesťanů, kardinál Kurt Koch.

“Misijní dílo sv. Cyrila a Metoděje představuje pro slovanské národy počátek nového uvědomění své vlastní kultury. V jistém smyslu bránu ke kultuře jako takové prostřednictvím právě vzniklého psaného jazyka. Právě oni vytvořili psanou formu mluveného jazyka, vyjádřili ho grafickými znaky a předali těm, od nichž jej dříve obdrželi. Evangelium mohlo být vyjádřeno v psaném slovanském jazyce. Na Velehrad, na Velkou Moravu v srdci Evropy, přinesli Soluňští bratři řeckou a byzantskou tradici a získali od římské církve schválení liturgických textů ve slovanském jazyce. Sv. Cyril a Metoděj, uctívaní na Východě i na Západě jsou pro všechny svědky nedílné jednoty počátků, která dokázala podržet existující rozdílnosti. Kéž nás jejich život inspiruje na cestách k jednotě a jejich přímluva, nechť nám ji dovolí dosáhnout.” - Říká ve svém poselství k dnešnímu výročí kardinál Kurt Koch, předseda Papežské rady pro jednotu křesťanů.

(job)