Svatý stolec: Izrael a Palestina mají právo na existenci a mírové soužití
Mediace Svatého stolce není zahrnuta mezi čtyřmi důvody, které podle listu Jerusalem Post zabránily izraelské anexi palestinských území na Západním břehu Jordánu, oznámené na 1. červenec. Jisté je, že schůzka kard. Parolina se zmíněnými ambasadory, která se uskutečnila v úterý 30. června, měla svou diplomatickou váhu.
Svatý stolec o ní informoval pouze včera večer střídmým tiskovým prohlášením. Sděluje, že “30.6. se kard. Pietro Parolin setkal s velvyslanci USA a státu Izrael, aby vyjádřil znepokojení Svatého stolce nad případnými jednostrannými činy, které by ještě více mohly ohrozit hledání míru mezi Izraelci a Palestinci a delikátní situaci na Blízkém východě”.
“Jednostrannými činy” se zde míní připojení předjordánských území, zamýšlené plánem Peace to Prosperity, který předložily USA s cílem dosažení míru v regionu a který silně podporuje izraelský premiér Benjamin Netanjyahu. Při schůzce s velvyslanci Callistou Gingrichovou a Davidem Orenem kardinál Parolin opětovně poukázal na postoj Svatého stolce, který byl již definován v předchozích tiskových prohlášením z 20. listopadu loňského roku a letošního 20. května, a potvrdil, že “Izrael a Palestina mají právo na existenci a život v míru a bezpečí v rámci mezinárodně uznaných hranic”.
Z toho důvodu Svatý stolec “apeluje na zúčastněné strany, aby se zasadily o obnovu přímého vyjednávání, na základě závažných rezolucí Spojených národů a za opatření, která by sloužila k obnovení vzájemné důvěry”. Vatikánské tiskové sdělení uzavírá citace z promluvy, kterou papež František pronesl při modlitbě za mír ve Vatikánských zahradách v červnu 2014: “Je zapotřebí odvahy, abychom souhlasili se setkáním a odmítali střet, přitakali dialogu a odmítli násilí, přitakali vyjednávání a odložili nevraživost; přitakali smlouvám a odmítli provokace; přitakali upřímnosti a odmítli dvojakost”.
Odložení anexe list Jerusalem Post zdůvodňuje čtyřmi faktory – “nepříjemnými pocity” Washingtonu, “neklidem a úzkostí” izraelské strany, “reakcí” Palestinců a dopadem na regionální a mezinárodní dění a konečně “pandemií koronaviru”. Projekt na připojení části palestinského území na Západním břehu Jordánu kromě Mahmúda Abbáse kritizoval jordánský král Abdalláh II., dvaadvacet zemí Ligy arabských států, většina evropských zemí (s výjimkou Česka), zatímco Michelle Bacheletová, vysoká komisařka OSN pro lidská práva, označila tento plán za “nelegální”.
Rozhodně odmítavě se k případné anexi vyslovily místní církve. Arcibiskup Pierbattista Pizzaballa, apoštolský administrátor latinského patriarchátu v Jeruzalémě, upozornil, že “nelze poctivě a konkrétně hovořit o řešení »dvou národů ve dvou státech«, když se jeví stále obtížněji proveditelné. Pokud dojde k připojení palestinských území, nastane nezvratná situace”. Spolu s patriarchy a představiteli církví, přítomných ve Svaté zemi, arcibiskup Pizzaballa podepsal prohlášení, které Izrael vyzývá k upuštění od anexe a zároveň vybízí Organizaci pro osvobození Palestiny, aby “vyřešila své vnitřní spory a případné konflikty s jinými frakcemi, které zastřešuje, a vystoupila jako jednotná fronta usilující o mír a budování státu založeného na pluralismu a demokratických hodnotách”.
Rovněž katoličtí a anglikánčtí biskupové z koordinační skupiny pro Svatou zemi, které zastupuje katolický biskup Cliftonu, Declan Lang, a anglikánský biskup Southwarku, Christopher Chessun, v opakovaných prohlášením zamítají anexi Předjordánska a naléhají na dodržování mezinárodního práva i lidských práv. “Anexe Západního břehu Jordánu by oddálila veškeré zbývající naděje na úspěch v mírovém procesu a pouze by zhoršila konflikt, utrpení a rozdělení”, podtrhují biskupové. Obavy z vývoje v izraelsko-palestinských vztazích tlumočila rovněž Světová rada církví, Světová aliance reformovaných církví a koalice Act Alliance – Světová luterská federace.
(jag)
