Kořeny krize jsou především morální. Svatý stolec vybízí ke zrušení dluhu chudých zemí
Pandemické restrikce vyvolaly ekonomickou krizi, přinášející nezaměstnanost, zhroucení podniků, nestabilitu finančních trhů a potenciální tragédii na obzoru. Tak načrtl vatikánský diplomat v Ženevě arcibiskup Ivan Jurkovič závažné dopady pandemie na nejchudší země. Poukázal na “potenciálně devastující důsledky,” na něž musí mezinárodní společenstvím efektivně zareagovat.
Stálý pozorovatel Svatého stolce zdůraznil nezbytnost “postavit se čelem k paralyzující zátěži jak veřejného tak soukromého zahraničního dluhu, který se v posledních letech nahromadil v rozvojových zemích”. “Svatý stolec - pokračuje arcibiskup Jurkovič - vybízí všechny národy ke snížení nebo zrušení dluhů, zatěžujících bilanci nejchudších zemí”. Nejde totiž pouze o fungování tržních mechanismů, ale o přechod ke koncepci inkluzívnějšího světa, prostřednictvím investic do lidského kapitálu, půjček pro chudé a ochranu spotřebitelů. Je zapotřebí “dokonalejší agendy”, která by zmírňovala asymetrie trhu.
“Kořeny této krize nejsou pouze ekonomické a finančnické, ale mají především morální povahu,” zdůrazňuje pozorovatel Svatého stolce a vybízí k uznání primátu “bytí” nad “vlastněním” a etiky nad ekonomií. V této perspektivě by národy měly přijmout etiku solidarity. Přehnaná liberalizace vedla k privilegování rychlých zisků, přála zneužívání životního prostředí a poznamenala nejen hospodářství, ale také lidský život, zdůraznil arcibiskup Jurkovič. “Aby se předešlo potenciální tragédii rýsující se na obzoru, je zapotřebí silného etického přístupu, založeného na naší zodpovědnosti.”
V souvislosti s pandemickou krizí vatikánský diplomat poukázal na nutnost omezit škody ekonomické krize. Mezinárodní komunita nesmí dovolit, aby finanční systém nadále produkoval globální hospodářskou nestabilitu. “Musí přijmout urgentní opatření s cílem předejít dalším finančním krizím v budoucnosti,” dodává stálý pozorovatel Svatého stolce v Ženevě. Za zcela zásadní označuje přitakání etice solidarity, vedoucí ke zdravějšímu a lidštějšímu pokroku, hospodářství, které slouží člověku a posiluje mír a ochranu přírodního prostředí.
Na závěr arcibiskup Jurkovič s odkazem na papeže Františka varoval před upadáním do lhostejnosti. “Naším povinností je neopouštět naše zranitelnější bratry a sestry,” zdůraznil vatikánský reprezentant.
(job)
