Papežská nadace Kirche in Not vyzývá k solidaritě se syrskými křesťany

Prvním reaguje na prosbu apoštolského vikáře v Aleppu, mons. George Abú Cházena, který ve městě organizuje potravinovou pomoc pro nejchudší křesťanské rodiny. Druhý má podpořit nákup léků a domácí ošetřovatelskou péči v Damašku na žádost řecko-melchitského patriarchy, Jusifa Absiho, říká Monteduro.

„Nevzdáváme se a snažíme se vzdorovat lhostejnosti, o což ostatně požádal Svatý otec ve velikonočním poselství Urbi et Orbi. Podle globálních báchorek už válka v Sýrii skončila. Ve skutečnosti tomu tak není, protože 40% syrského území ještě není pod kontrolou vítěze válečného konfliktu, tedy Assadovy vlády. Zejména na severozápad země, jehož středem je Idlib, se v posledních měsících soustředily tuhé boje, protože právě do Idlibu se stáhli džihádisté. Je tam 150 tisíc uprchlíků! Naši františkáni tam hrdinně zůstávají a vyprávějí dramatické příběhy o stovkách Syřanů – křesťanů i nikoli – kteří je žádají o úkryt a protože nevědí, kam jít, raději přespávají pod stromy v jejich zahradě...Žádáme proto všechny dobrodince, aby znovu pomohli těmto bratrům, a to z jediného prostého důvodu – je to naše povinnost. Podpora náboženských menšin – a zejména chudých křesťanů – je jedinou odpovědí na útisk. Sýrie a Irák jsou kolébkami křesťanství. Podpora blízkovýchodních křesťanských menšin je tudíž mimořádný nástroj, jakési očkování proti fundamentalismu, protože nesmíme zapomínat, že křesťané jsou nejenom mírumílovní, ale především mírotvorní, jsou schopni stavět mosty k dialogu.“

Uvedl pro naše mikrofony ředitel italské pobočky papežské nadace Kirche in Not, Alessandro Monteduro.

(jag)