Cerca

Vatican News
2019.10.19 Congregazione per la dottrina della fede Budova vatikánské Kongregace pro nauku víry. 

Holandská křesťanská mládež proti prostituci: Trestejme klienty!

Více než čtyřicet tisíc lidí se připojilo k petici holandských křesťanských a feministických skupin, která požaduje nezákonnost prostituce. Je to jeden ze signálů opačného trendu, k němuž se hlásí dnešní mladá generace, soudí poradce Kongregace pro nauku víry, o. Maurizio Pietro Faggioni, OFM.

Lze dosáhnout toho, aby ve vlasti prostitutek ve výkladních skříních byl nákup sexu nelegální? Zní to jako utopie, ale přesto se pod obdobný požadavek podepsalo více než čtyřicet tisíc Nizozemců. Kampaň nazvanou „Ik ben onbetaalbaar“, tedy „Jsem k nezaplacení“, na sociálních sítích vedou mládežnické skupiny křesťanské a feministické orientace. S provokativní otázkou „A co kdyby šlo o tvou sestru?“ či tvrzením, že „Prostituce je jak příčinou, tak důsledkem nerovnosti“ se obracejí na nizozemský parlament a požadují trestání klientů. V Nizozemsku jsou placené sexuální služby legální a do amsterdamských „uliček lásky“ se týdně vydávalo až tisíc turistických skupin, dokud městský úřad návštěvy neomezil. Mladí Holanďané jsou nicméně přesvědčeni o tom, že při potírání prostituce, spojené s obchodem s lidmi, je nutné zaměřit se na poptávku, podle vzoru, kterým se řídí jiné severské a sousední země (Švédsko, Norsko, Island, Severní Irsko a Francie).

V jedné z nejpermisivnějších zemí světa se tak nejmladší generace bouří proti domnělé svobodě, která umožňuje dělat naprosto všechno. A to je pozitivní známka, tvrdí bioetik a poradce Kongregace pro nauku víry, o. Maurizio Pietro Faggioni, OFM.

„Jsme svědky globální proměny vědomí ze strany mladých generací, které vycházejí na náměstí a protestují. Manifestace za životní prostředí vyvolaly velký ohlas, ale podle mého názoru by větší pozornost zasloužila také tato nizozemská iniciativa. Mladí lidé pochopili, že za volnou nabídkou prostituce se v realitě skrývá vykořisťování chudých žen, a neváhali upozornit na to, že žena není na prodej. Naši dobu poznamenala hypersexualizace a volný přístup ke všem druhům pornografického materiálu. Psychologové si stěžují na nárůst sexuálních patologií u mladých lidí, počínaje úzkostí ze sexuální výkonnosti až po agresi. Pokud je normální, že se děti na druhém stupni základní školy dožadují nahých fotografií jako důkazu lásky, aby je pak užívaly k vydírání a šikaně, zřejmě se tu něco nezdařilo v onom domnělém oproštění od veškerých tabu.“

Říká italský lékař a teolog, který pro naše mikrofony rovněž upozorňuje na stále častější zmatek v pohlavní identitě dětí a mladistvých, který souvisí s nabízenou sexuální výchovou.

„V době, která chce všechno a pokud možno ihned, kde se spěchá s prvními sexuálními zkušenostmi a děti se předčasně staví do erotizujících rolí a postojů, je sexuální výchova základním a velice citlivým aspektem růstu. Hrozí zde ale nebezpečí, že se z ní stane manuál o antikoncepčních pomůckách či prevenci přenosu pohlavních nemocí, aniž by se věnovala rozhodujícím tématům v psychoafektivním dozrávání mladého člověka. Určité problémy spojené s pohlavní totožností u dospívajících se dnes mohou řešit farmakologickými zkratkami, které jsou velmi nebezpečné.“

Takovou zkratkou je hormonální přípravek triptorelin, který se dnes adolescentům podává v případě poruch pohlavní identity, aby zabránil nástupu puberty.

„Užití triptorelinu v případě dospívajících, kteří mají obtíže s definicí své pohlavní identity, je příznačné. Snažíme se překonat nepochybně nepříjemné stavy farmakologickou cestou, jejíž účinky a důsledky dosud nejsou známy. Byly sice publikovány přeběžné studie o užití tohoto přípravku, ovšem chybí jejich rigorózní potvrzení. Známe vliv triptorelinu v různých patologických situacích, jako jsou předčasná puberta či určité typy nádorů, ale neexistují dostatečná data o obávaných účincích tohoto přípravku nejenom na fyziologické rovině, nýbrž především o psychologických důsledcích nepřirozeného prodlužování předpubertálního stadia. Nehledě na to, že se tak brání možné definici pohlavní identity v pubertě. To, co se zde ospravedlňuje jako určité vyčkávací období, se tak mění na první krok k virtuálně definitivnímu rozhodnutí“.

Popisuje italský františkán. Na vině je též záměna rolí, kdy rodiče, vystupující jako starší kamarádi svých potomků, paradoxně podněcují své děti k tomu, aby si informace o sexualitě hledaly na webu.

„A právě v tom tkví rozporuplnost sexuálního poučení v rámci moderní rodiny – ačkoli již rodiče nevystupují autoritářsky, děti se přesto ptají někoho jiného, když se jedná o informace v sexuální sféře. Rodiče chtějí být považováni za vrstevníky a přátele svých dětí, což vede k mylnému výkladu jejich role...Děti navíc uvádí do rozpaků, když se jejich rodiče exponují na sociálních sítích, před jejichž přílišným užíváním své potomky varují.“ Uzavírá o. Faggioni.

 

(jag)

15. dubna 2019, 17:10