Vatican News
2019.03.20 Prossimamente Beati in Romania, sette vescovi greco-cattolici martiri durante il comunismo frat il 1950-1970 Rumunští řecko-katoličtí biskupové - mučedníci. 

Papež uznal mučednictví sedmi rumunských řecko-katolických biskupů

Při dnešní audienci, poskytnuté kardinálovi Angelo Becciu, prefektovi Kongregace pro svatořečení, schválil Petrův nástupce promulgaci dekretů osmi beatifikačních kauz v různých fázích kanonizačního procesu.

Církev tak dostává devět nových blahoslavených. Z toho osm je mučedníků, z nichž nejvíce – sedm – pochází z Rumunska, z dob komunistického pronásledování.

První dekret se týká uznání zázraku na přímluvu ctihodné Marie Emílie Riquelme y Zayas, zakladatelky sester misionářek Nejsv. Svátosti a Neposkvrněné Panny Marie, která žila ve španělské Granadě v letech 1847-1940.

Dva dekrety se týkají mučednictví. První z nich jej přiznává sedmi rumunským biskupům, zavražděným z nenávisti k víře komunistickým režimem v letech 1950-1970. Jde o řecko-katolické biskupy: Valeriu Traian Frenţiu, Vasile Aftenie, Ioan Suciu, Tit Liviu Chinezu, Ioan Bălan, Alexandru Rusu e Iuliu Hossu byli zatčeni společně 28. října 1948, protože odmítli přejít na rumunské pravoslaví, tedy zřeknout se společenství s Petrovým nástupcem, jak to požadoval komunistický režim. Všichni během následujících dvaceti let zemřeli ve vězení. Poslední z nich, Iuliu Hossu, zemřel v roce 1970 a rok před tím jej papež Pavel VI. jmenoval kardinálem „in pectore“. Zveřejněno to bylo až v roce 1973. Mučednictví bylo dále přiznáno italskému knězi Alfredo Cremonesimu (1902-1953) z Papežského institutu zahraničních misií, zavražděnému z nenávisti k víře v Myanmaru po 28 letech působení v tamějších misiích. V Barmě prožil za nemalých útrap druhou světovou válku i navazující interní konflikt. Podezříván střídavě oběma stranami, byl nakonec zastřelen příslušníky vládních vojsk v roce 1953.

Dalších pět dekretů bylo o heroických ctnostech. Jde nejprve o italského diecézního kněze Francesco Maria di Francia, zakladatele řeholní Kongregace sester kapucínek od Nejsv. Srdce, který žil v letech 1853 – 1913. Další dekret konstatuje hrdinské ctnosti zakladatelky kongregace Sester terciářek svatého Františka, Marie Hueber (1653-1705) z Brixenu; potom zakladatelky Kongregace Dcer Naší Paní Bolestné, italské řeholnice Marie Teresy Camera (1818-1894).

Hrdinské ctnosti byly přiznány také spoluzakladatelce řeholní kongregace Chudých sester – Institutu Palazzolo, ctihodné Marii Teresii Gabrieli (1837-1908) z italského Bergama; a nakonec ctihodné Luise Ferrari (1888-1984), pocházející z Reggio Emilia, zakladatelce řeholní kongregace Sester františkánských misionářek od Vtěleného Slova.

 

(mig)

19. března 2019, 17:10