Cerca

Vatican News
Bl. John Henry Newman Bl. John Henry Newman 

Bl. John Henry Newman bude svatořečen

Papež František schválil osm dekretů předložených Kongregací pro svatořečení. První z nich potvrzuje zázrak na přímluvu kardinála Newmana, což je podmínkou k jeho započtení mezi světce. Další z dekretů, podepsaných při včerejší (12.2.) audienci kardinála Becciu, uznává heroické ctnosti Kardinála Józsefa Mindszentyho, maďarského primase nezlomného v boji proti komunistickému režimu.

Kardinál John Henry Newman žil v letech 1801-1890. Patřil k nejvýraznějším teologům 19. století. Byl anglikánským duchovním a profesorem Oxfordské univerity. Ve věku 44 let konvertoval ke katolicismu a o dva roky později přijal kněžské svěcení a vstoupil k Oratoriánům sv. Filipa Neriho.

„Ve chvíli své konverze jsem si neuvědomoval, že by v mé mysli nastala intelektuální a morální proměna. Nezdálo se mi, že bych měl pevnější víru v základní pravdy zjevení, ani větší vládu nad sebou, nevzrostla má horlivost. Měl jsem však pocit, že po bouřlivé mořeplavbě vplouvám do přístavu – a od té chvíle až podnes se proto mé štěstí nijak nezměnilo,“ napsal Newman o svém přijetí katolické víry.

Rok před smrtí byl jmenován kardinálem a 19. září 2010 jej v Birminghamu blahořečil papež Benedikt XVI.

Druhou známou postavou, které se týkají dnes zveřejněné dekrety, je kardinál József Mindszenty. Svatý otec uznal heroičnost ctností tohoto maďarského primase, který žil v letech 1892-1975. Za II. světové války byl vězněn gestapem. Po válce, v roce 1948, byl již jako arcibiskup a primas uvězněn a odsouzen na doživotí. Papež Pius XII. exkomunikoval jeho věznitele a uspořádal na náměstí sv. Petra mnohatisícovou manifestaci na podporu vězněného a mučeného maďarského primase. Kardinál Mindszenty vyšel na svobodu až za maďarské revoluce v roce 1956. Po sovětské invazi se uchýlil na americké velvyslanectví v Budapešti, kde prožil 15 let, aniž by přistoupil na jakékoli ústupky vůči režimu. Díky úsilí vatikánské diplomacie komunisté posléze odsouhlasili jeho odjezd do Říma. Kardinál Mindszenty se však usadil ve Vídni, aby byl co nejblíže své vlasti. V roce 1974 jej Pavel VI. uvolnil z úřadu ostřihomského arcibiskupa a maďarského primase. Pohřben byl na rakouském poutním místě v Mariazell.

Mezi dnes ohlášenými dekrety je rovněž potvrzení zázraku na přímluvu bl. Marie Teresy Chiramel Mankidiyan (1876 – 1926), stigmatizované indické řeholnice a zakladatelky Kongregace sester sv. Rodiny.

Svatý stolec uznal také mučednictví ekvádorského jezuity, otce Emilia Moscosa (1846-1897), který zahynul během liberální revoluce na konci 19. století.

Další čtyři dekrety potvrzují heroické ctnosti dvou kněží a dvou řeholnic. Jsou to italský kněz Giovanni Battista Zaboni (1880 – 1939), zakladatel sekulárního institutu Společenství svaté rodiny; španělský jezuita Emanuele García Nieto (1894-1974), italská řeholnice Serafina Formai (vlastním jménem Letizia, 1876-1954), zakladatelka Kongregace Sester misionářek od radostné zvěsti; a kolumbijská řeholnice Maria Berenice Duque Hencker (vlastním jménem Ana Julia, 1898-1993) zakladatelka Kongregace sester od Zvěstování.

(job)

13. února 2019, 13:08