Cerca

Vatican News
Rabíni ve Vatikánském rozhlase Rabíni ve Vatikánském rozhlase 

Tři ortodoxní rabíni navštívili emeritního papeže

„Krásný, dobrý a obsažný rozhovor“. Těmito slovy popisuje vídeňský vrchní rabín Arie Folger středeční návštěvu u emeritního papeže. Setkání v klášteře Mater Ecclesiae ve Vatikánských zahradách následovalo po písemně vedené konfrontaci na stránkách časopisu Communio poté, co si v témže listě v srpnu loňského roku Benedikt XVI. položil v obsáhlé stati otázku, jak padesát let od zveřejnění Nostra aetate vypadá vztah katolické církve a judaismu.

Na článek reagovala konference ortodoxních rabínů Německa, která v otevřeném dopise požádala kard. Kurta Kocha o vysvětlení, zda si katolická církev váží současného judaismu a v čem se tato úcta teologicky projevuje.

„Benedikt XVI. si samozřejmě přeje širší, silnější a hlubší dialog. V tomto směru se tedy stahujeme zpět, ale aspoň jsme našli něco, v čem pokročit. Jako ortodoxní rabíni jsme nyní připraveni hovořit o věcech, které se vynořily pouze v posledních desetiletích, hlavně o zaslíbené zemi. Jaký náboženský význam má, že dnes tolik Židů opět žije ve Svaté zemi, že existuje židovský stát, který je sice jako útvar sekulární, avšak má silně židovský ráz. Jaký to má náboženský význam? Nemyslím, že je rozumné a únosné hledat náboženský význam pouze tehdy, když byli Židé z Izraele vyhnáni, ale když se tam Židé vracejí, už to nic neznamená? Navzdory tomu, že o tom Židé a křesťané mají odlišné mínění, snažíme se nyní jeden druhého vnímat pozitivně. Katolická církev by se mohla a měla ptát, jak si může vážit této mladé energické židovské demokracie, která nesestává jenom z Židů, nýbrž kde, nehledě na veškerou kontroverzi, menšiny požívají silné ochrany, a jak ji může podporovat.“

Uvedl vídeňský rabín v rozhovoru s Vatikánským rozhlasem. Označení „starší bratři ve víře“, které razil papež Jan Pavel II., nicméně Arie Folger nepovažuje za šťastné, protože „nyní spolu mluvíme z očí do očí“.

„Řeč o starším a mladším bratru je interní křesťanská terminologie, s kterou z hlediska židovské teologie nelze nakládat. Vztahy mezi judaismem a křesťanstvím jsou asymetrické, protože judaismus je starší, přesto obě náboženství mají mnohé společné hodnoty a ideje a v důležitých aspektech usilují o obdobný přístup k světu a společnosti. Proto nazýváme katolíky partnery, bratry a spojenci v pokusu podnikat něco pro tento svět“.

S Benediktem XVI. rozmlouvali také dva členové ortodoxní rabínské konference Německa. U židovské strany vzbudila publikace eseje určitou nevoli, vysvětluje stuttgartský rabín Jehuda Pushkin:

„Nebylo to správně vyloženo a veřejnost samozřejmě reagovala rozhorčeně – obecná i židovská veřejnost. Kladli jsme si otázku, zda se vracíme před Nostra aetate. Vyjasnili jsme si toto neporozumění s kardinálem Kochem a lze říci, že jsme se uklidnili, což můžeme dále sdělit v Německu.“

Podle mladého darmstadtského rabína Jehošuy Ahrense je dnes nicméně židovsko-katolický dialog na takové úrovni, jaké nikdy předtím nedosáhl:

„Projevilo se to na židovských prohlášeních ke křesťanství, která nikoli náhodou vznikla teprve v posledních letech, což je také známkou důvěry vůči katolické církvi a křesťanským církvím všeobecně. Rovněž výměna názorů s emeritním papežem Benediktem je konstruktivní a nezanechává žádné šrámy. Z obou stran je patrná veliká úcta k dialogu.“ 

(jag)

 

 

18. ledna 2019, 15:23