Skupiny mládeže se sjíždějí do Panamy Skupiny mládeže se sjíždějí do Panamy 

Kardinál Parolin: Autochtonní mládež se nesmí stydět za svůj původ, má nám co říct

Myslím, že všichni chceme změnit svět, není nikdo, kdo by nechtěl učinit svět lepším než je. Konkrétním návodem, jak to udělat je Mariino „fiat“ , „staň se mi podle tvého slova“ – říká pro Vatikánský rozhlas kardinál Pietro Parolin. Vatikánský státní sekretář poskytl rozhovor k nadcházejícím Světovým dnům mládeže v Panamě.

Ve videopolseství ke Světovému dni mládeže v Panamě papež František připomání Mariino „ano“, které je mottem tohoto setkání, a povzbuzuje mladé, aby si uvědomili svou sílu, která může změnit svět.

„Myslím, že všichni chceme změnit svět; kdo by nechtěl učinit svět lepším než je – alespoň v to doufáme. Jde ovšem o to „jak“ ho změnit. Odkaz na Pannu Marii, především na její „ano“, na její „staň se“  k Pánovu slovu je takovým konkrétním ukazatelem, metodou, která v podstatě spočívá v tomto: zaposclouchat se do Boží vůle, jak to udělala Maria, a dát se této vůli k dispozici, s vědomím, že svět se nezmění silou, mocí, násilím nebo předváděním se, nýbrž každodenním uskutečňováním Božího plánu s dějinami a s lidmi, který je projektem vedoucím ke štěstí a ke spáse. Brát si Marii za vzor tedy znamená měnit svět po jejím způsobu; Ona ho totiž změnila tím, že nám dala Ježíše.“

Na Dny mládeže v Panamě přijedou také tisícovky mladých účastníků 1. světového setkání autochtonní mládeže. Papež František při své cestě do Mexika požádal domorodé obyvatelstvo o odpuštění za lhostejnost a pohrdání, kterého se mu v dějinách dostalo. Co řekne Svatý otec těmto mladým lidem?

„Skutečně je tomu tak, že domorodé kultury trpěly v průběhu dějin pocitem pohrdání ze strany těch, kdo se považovali za držitele nadřazené kultury a dnes trpí tím, co papež opakovaně označuje za jednu z velkých špatností naší doby, totiž „skartační kulturou“. Myslím, že poselství, které chce vyslat ukazuje ke zhodnocení těchto kultur, které mohou přijímat, ale také přinášet svůj příspěvek. Mladí lidé autochtonních kultur mohou přispívat k rozvoji a pokroku našeho světa. Měl jsem příležitost učinit určitou zkušenost s těmito kulturami během své služby v zahraničí a chtěl bych mladým lidem říci především, aby se nestyděli za to, kým jsou, ale byli na to hrdí. Mohou být hrdí především na svůj cit pro život zakořeněný ve vztazích, méně zaměřený na vlastnictví a více na „bytí“, na svou schopnost navazovat vztahy, udržovat přátelství a na silnou vazbu ke svým kořenům; tedy jistě mají vstupovat do moderní doby, avšak přinášet s sebou své hodnoty a přednosti.“

Po zeměpisné stránce probíhají letošní Světové dny mládeže v oblasti poznamenané mnoha sociálními, ekonomomickými a politickými problémy, jako je nucená migrace, násilí nebo obchod s narkotiky. Jaké poselství může církev přinést těmto mladým lidem, aby v nich probudila důvěru?

„Ano, potřebujeme dnes důvěru a naději. Potřebujeme - bez ohledu na konkrétní řešení – nalézt tuto schopnost rozvrhovat do budoucnosti, myslet na možnost jiného, lepšího světa, kde by se ctila důstojnost a práva každého člověka. Myslím, že papež – jako již dříve při setkáních s mladými lidmi – bude chtít vyslat toto poselství: „Nebuďte malomyslní, jděte kupředu, uvědomte si, že můžete něco udělat, můžete mít vliv na dějiny a na dění, navzdory mnoha špatnostem, které zakoušíte. A pak bych chtěl říci – také s odkazem na poselství ke Světovému dni míru – uvědomte si, že politika, vedle volontariátu, je také oblastí, v níž se můžete angažovat, abyste změnili svět. Mám samozřejmě na mysli politiku v tom smyslu, jak ji představuje papež ve svém poselství, totiž politiku, která je službou komunitě, společnosti a která pečuje o společné dobro, tedy o dobro všech a každého zvlášť. Angažujte se tedy také v této oblasti, protože skutečně může být důležitá a významná pro zlepšení světa. Pak je tu ještě jedna věc, možná vůbec nejdůležitější pro mladé lidi, kteří chtějí pracovat pro lepší svět, totiž stát se evangelizátory mezi svými vrstevníky. Přál bych si, aby každý z účastníků letošního Světového dne mládeže v Panamě odnesl s sebou domů toto odhodlání hlásat evangelium slovy, ale především životem a svědectvím před druhými. Právě oni mají možnost podnítit mnoho vrstevníků, ke kterým by se jinak možná nikdo nedostal. Mohou je oslovit právě proto, že jsou stejně staří, sdílejí stejnou kulturu, touhy a všechno, co je pro ně typické.“

 

Připravil Massimiliano Menichetti, překlad a redakční úpravy Johana Bronková

19. ledna 2019, 15:10