Cerca

Vatican News
2018.11.12  Presentazione Sala Stampa vaticana Convegno su: Santa Sede e Cattolici nel mondo postbellico (1918-1922) Mons. Arduran a don Regoli na prezentaci sympozia 12. listopadu 2018. 

Sympozium ke 100. výročí konce I. světové války

V souvislosti se zmíněným výročím pořádá Papežský výbor historických věd od zítřka v Římě dvoudenní sympozium (14.-16.11.) na téma „Svatý stolec a katolíci v poválečném světě (1918-22)“ za účasti historiků z Itálie, Francie, Belgie, Maďarska, Slovenska, Ruska, Polska a zemí Latinské Ameriky.

V nedělní promluvě papež František zmínil 100. výročí skončení První světové války. Německo a Francie podepsaly příměří 11. listopadu 1918 v jednom železničním vagónu ve francouzském Compiègne. Benedikt XV. v encyklice Quod Iam Diu z 1. prosince téhož roku vyjádřil radost nad zastavením konfliktu, který již dříve nazval „hrůzná řež“ a „zbytečné krveprolití“. Téměř 9 milionu mrtvých, 6 milionů invalidů, 4 miliony vdov a 8 milionů sirotků – taková je bilance První světové války, v níž byli nuceni bojovat především evropští křesťané proti sobě. Tehdejší Kristův náměstek ve zmíněné encyklice napsal:

„Tento den  již dlouho toužebně očekával celý svět, veškeré křesťanstvo jej horlivě vyprošovalo modlitbou a My jako tlumočníci všeobecné bolesti jsme nepřetržitě toto dobrodiní všem vyprošovali. Nyní se tak stalo a konečně umlkly zbraně. Po pravdě řečeno mír ještě neučinil konec této nejkrutější válce, avšak příměří, které pozastavilo vraždění a pustošení na zemi, na moři i ve vzduchu, šťastně otevřelo bránu a cestu k míru. K vysvětlení toho, jak došlo tak nečekaně k této změně – píše Benedikt XV. – by zajisté bylo možno uvést mnohé rozmanité důvody, avšak má-li se spatřit jeden opravdu svrchovaný, je absolutně nezbytné uznat Toho, který vládne veškerému dění a – pohnut k milosrdenství ustavičnými modlitbami – daroval lidstvu zotavení z tolikerého zármutku a úzkostí.“

Příměří v Compiègne z roku 1918 je bohužel začátkem jiné tragédie, totiž Druhé světové války. Osm měsíců po skončení bojů, 28. června 1919, byl na jednáních ve Versaille, byl sice podepsán mír, avšak za takových politicko-ekonomických podmínek, které byly pro Německo zdrcující. Vzniklá situace byla pak hlavním argumentem pro vítězný nástup národně-socialistické strany Adolfa Hitlera.

V souvislosti se zmíněným výročím pořádá Papežský výbor historických věd od zítřka v Římě dvoudenní sympozium (14.-16.11.) na téma „Svatý stolec a katolíci v poválečném světě (1918-22)“ za účasti historiků z Itálie, Francie, Belgie, Maďarska, Slovenska, Ruska, Polska a zemí Latinské Ameriky. Sympozium zahájí státní sekretář Svatého stolce, kardinál Pietro Parolin, a včera jej ve vatikánském tiskovém středisku představil předseda Papežského výboru historických věd, mons. Bernard Ardura O. Praem, který Vatikánskému rozhlasu řekl:

Itálie se postavila proti účasti Svatého stolce na mírové konferenci ve Versaille, kde byly podepsány mírové dohody ponižující pro vítěze. Bylo rozbito Rakousko-Uherské císařství i Osmanská říše, což celému Blízkému východu způsobilo krizi, která trvá dodnes. Svatý stolec reagoval rozvinutím vlastní diplomatické sítě mezi státy, zahájil novou strategii v misijních zemích, zejména podporou vzniku místní hierarchie, Benedikt XV. začal světil první domorodé biskupy. Vzrostla humanitární a sociální aktivita církve, jakož i lidová zbožnost, a zintenzivnila se  náboženská praxe. Cílem sympozia je tedy prozkoumat nejrozmanitější konsekvence této smutné historické kapitoly ve všech směrech, na všech kontinentech, vztahy s nově vzniklými státy, otázku poměru k zednářství, které bylo velice aktivní i po válce. Jsou tu nové badatelské perspektivy, protože nyní jsou všechny existující archivy z této doby otevřeny, ale nebyly dosud prozkoumány. Chceme tedy poukázat na nové problematiky, protože, jak řekl velký Cicero: Historia magistra vitae, abychom neopakovali pochybení minulosti.

Říká předseda Papežského výboru historických věd, mons. Ardura.

 

(mig)

13. listopadu 2018, 19:51