Pius VII. chodil obsluhovat chudé i jako papež – říká majitel muzea papežských pamětihodností

Johana Bronková - Vatikán

Neobvyklé muzeum najdeme v malebné uličce Borgo Vittorio, v čísle 88. Jeho majitel Ivan Marsura, nadšený znalec církevních dějin, získal první předměty od kněží vysvěcených Albinem Lucianim, budoucím papežem Janem Pavlem I. Pak následovaly další exempláře, až k dnešnímu úctyhodnému počtu 400 osobních předmětů papežů počínaje Piem VII., 700 vlastnoručních papežských písemností, 12 tisíc knih a 17 tisíc fotografií Vatikánu, vypráví Ivan Marsura v rozhovoru pro agenturu ACI Stampa.

Spolu s rozrůstající se sbírkou povstala idea zřídit muzeum, kde by vše mohlo být důstojně uloženo. K tomu pak přistoupilaa myšlenka věnovat každoročně výtěžek ze vstupného na papežovu charitu. Nejprve bylo nutné investovat do restaurování prostor i exponátů, ale od roku 2012 se mnoho lidí i institucí začalo o projekt zajímat, dodává Ivan Marsura. Tak například papežský ceremoniář Guido Marini věnoval některé předměty z papežské sakristie, Benedikt XVI. krátce před svou abdikací daroval muzeu svůj talár, solideo, štolu a kasuly, a rok po odstoupení také svůj kalich, s nímž celebroval v klášteře Mater Ecclesiae.

Zvláštní náklonnost chová majitel muzea k papeži Piu VII. „Byl zvolen v Benátkách na ostrově San Giorgio v roce 1800, protože Řím byl v rukou Francouzů. Pojí mne k tomuto papeži regionální sounáležitost,“ dodává Ivan Marsura. Z období jeho pontifikátu získal např. rochetu opatřenou autentikou od papežova osobního komorníka, nebo také vlastnoruční list, zajímavý zejména tím, že se papež omylem podepsal jako Pius VI. „Vždycky návštěvníkům říkám, že tyto osobnosti, které nám dnes mohou připadat vzdálené, byli velmi blízké lidem. Vezměme si třeba právě Pia VII., který přicházel sloužit do jídelny pro chudé ještě jako papež,“ říká zakladatel muzea.