Beta verze

Cerca

Vatican News
Pavel VI. v modlitbě Pavel VI. v modlitbě 

Zveřejněn list připravující možnou rezignaci Pavla VI.

„My, Pavel VI., prohlašujeme, že se zříkáme svého svatého a kanonického úřadu římského biskupa a hlavy svaté katolické církve, pokud nám v jeho výkonu zabrání dlouhá či nevyléčitelná nemoc, anebo v případě jiné vážné a dlouhodobé zábrany, která by byla rovnakou překážkou našeho evangelního poslání vůči světu...“, stojí v listě, o jehož existenci se dosud spekulovalo na úrovni mnoha hypotéz, ale který zatím nikdo nedržel v ruce.

Psaní, vyvedené úhledným a čitelným Montiniho rukopisem, nese datum 2. května 1965 a bylo tedy sepsáno papežem ze severoitalské Brescii pouhé dva roky po zvolení a za probíhajícího II. Vatikánského koncilu. Je prozíravým gestem papeže, který si přeje církev uchránit své dlouhodobé nezpůsobilosti k výkonu úřadu. List, adresovaný státnímu sekretáři a děkanovi kardinálského kolegia, měl být veřejně přečten, pokud by se naplnily v něm uvedené okolnosti.

Tento i další dosud nepublikované rukopisné listy obsahuje právě vycházející kniha „Pavlova bárka“ (La barca di Paolo, San Paolo, 240 str., 16 eur), kterou edičně připravil mons. Leonardo Sapienza, regent Papežského domu a autor četných dalších esejí dokumentujících Montiniho pontifikát. Nynější svazek je skutečně hlubokou studnicí dosud nepublikovaných dokumentů, dopisů a lístků z pera Pavla VI., které mons. Sapienza shromáždil za povzbuzení papeže Františka a spolu s jeho komentářem: „S úžasem jsem si přečetl tyto dopisy Pavla VI., které se mi jeví jako pokorné a prorocké svědectví o lásce ke Kristu a jeho církvi a opětovně potvrzují svatost tohoto velikého papeže“, píše Svatý otec a pokračuje:

„Pavel VI. se tváří v tvář náročnému poslání, které mu bylo svěřeno, v době rozporuplné a závratně se měnící společnosti, nevymanil ze své odpovědnosti. Záleželo mu na tom, co potřebuje církev a svět. Papež by nemohl dostatečně účinně vykonávat svůj apoštolský úřad, pokud by mu v tom bránila vážná nemoc. Proto za plného vědomí a po zralé úvaze přesně oznamuje svou vůli a činí tak k vyššímu dobru svaté církve. Musíme děkovat  Bohu, jedinému, který církev vede a zachraňuje, že Pavlovi VI. až do posledního dne jeho života umožnil, aby byl otcem, pastýřem, učitelem, bratrem a přítelem“, uzavírá papež František krátký komentář k výboru dosud nevydané korespondence a jiných spisů svého předchůdce, jehož svatost vyhlásí za několik měsíců.

Je známo, podotýká vatikanista Tornielli z italského deníku La Stampa, že v minulém století pomýšlelo na možnost rezignace více papežů – Pius XII. v případě, že by padl do válečného, konkrétně nacistického zajetí; Jan XXIII. kvůli nemoci a, jak dokládá nynější psaný dokument, také Pavel VI., který případnou demisi podmínil oběma jmenovanými důvody, tedy podlomeným zdravím či vnějšími nepříznivými okolnostmi. V tom se projevila Montiniho dlouholetá služba v úřadu státního sekretáře za pontifikátu Pia XII. – Pavel VI. při sepisování své vůle pomyslel na to, co Pius XII. nařídil v případě válečné deportace, tedy okamžitou demisi, aby se tak v zajetí neocitl papež, nýbrž pouze kardinál Pacelli, vysvětluje italský novinář na základě ústního svědectví Montiniho sekretáře, mons. Pasquala Macchiho.

(jag)

17. května 2018, 12:32