Beta verze

Cerca

Vatican News
Ekonomie a finančnictví, ilustrační foto Ekonomie a finančnictví, ilustrační foto 

Nový vatikánský dokument: Otázky ekonomiky a financí

„Dnešní člověk, který již neví kým je a proč je na světě, už ani neví, jak správně jednat, a zůstává nakonec vydán na pospas svým chvilkovým rozmarům a zájmům vládnoucím trhu,“ řekl arcibiskup Ladaria při dnešní prezentaci dokumentu věnovaného ekonomii a financím. Svatý stolec v něm nabízí základní morální a etickou orientaci ve složitem labyrintu ekonomické a finančnické oblasti.

Johana Bronková - Vatikán

Oeconomicae et pecuniariae quaestiones“ – tedy Otázky ekonomiky a financí, tak je nadepsán dnes zveřejněný dokument Kongregace pro nauku víry a Úřadu pro integrální lidský rozvoj. Jak vysvětluje podtitul, věnován je „úvahám o etickém rozlišování některých aspektů aktuálního ekonomicko-finančního systému“.

Ekonomický růst musí mít na zřeteli člověka

Během prezentace v Tiskovém středisku Svatého stolce kardinál Turkson zrekapituloval úhelné kameny katolického sociálního učení. Už Pavel VI. v encyklice Populorum Progressio (14) poukázal na skutečnost, že rozvoj nesmí být omezován pouze na ekonomický růst, nýbrž musí mít na zřeteli rozvoj každého člověka a celé jeho osobnosti. Ghanský kardinál, který stojí v čele jednoho z nových vatikánských úřadů vzešlých z Františkovy reformy, odkázal také k etymologickému významu ekonomie, odkazujícímu ke způsobu péče a správy našeho domova (oiko-nomics) „Vezmeme-li v potaz náš společný původ, naši vzájemnou sounáležitost a společný osud, můžeme rozvíjet nová přesvědčení, hodnoty a způsoby života a rovněž nové ekonomické systémy, které podporují skutečný, což znamená integrální, lidský rozvoj,“ řekl kardinál Turkson s tím, že právě na této ideji je založen nový dokument.

Nedávná finanční krize jako příležitost vydat se novou cestou

Za základ zdravého ekonomického systému dokument označuje  všeobecnou dostupnost společných dober, které encyklika Laudato si´(93) označila za zlaté pravidlo sociálního soužití. Dokument proto nabízí určité linie, které z etického pohledu mohou napomáhat v rozlišování, jak spravovat světové zdroje ve svobodě, zodpovědnosti, spravedlnosti, solidaritě a lásce, stejně jako ukazovat, jak čelit ekonomickému systému, který je zložen spíše na spekulaci než na službě reálné ekonomice. Text tedy obrací pozornost finančnického světa na etické aspekty, ale vybízí rovněž, aby se poučil z posledních finančních krizí, které ukazují, že pouhý svobodný trh není sto zaručit skutečný pokrok – jak to konstatuje již Kompendium sociálního učení církve (č. 470) vydané před 15 lety. „Finanční krize z let 2007/8 v tomto smyslu poskytly příležitost k rozvoji nové ekonomiky, pozornější k etickým principům, a nové cesty k regulaci spekulativních finančních praktik a virtuálního bohatství.“ Nový dokument se situuje právě do tohoto nového horizontu: upozorňuje na potřebu vypracovat nová kritéria, která se liší od současného fiančního systému; ukazuje, jakým způsobem se finance mohou stávat etičtější; zdůrazňuje, že finance nejsou samy sobě cílem – a jak řekl již Benedikt XVI.  – musejí se znovu stávat nástrojem sloužícím rozvoji (Caritas in Veritate, 65). Spolu s papežem Františkem chceme usilovat o ekonomický systém, skrze nějž bychom mohli odpovědět na křik dnešních chudých a naší planety, řekl prefekt Úřadu pro integrální lidský rozvoj, kardinál Turkson.

Krátkozraká antropologická vize jako příčina krizí

Tiskové konference se zúčastnil rovněž prefekt druhého z vatikánských úřadů, které nový dokument zpracovávaly. Jak vysvětlil arcibiskup Ladaria, v kompetenci Kongregace pro nauku víry jsou nejen otázky víry, ale také mravů a morálky. Proto se jí přímo týká rovněž ekonomická problematika, která – podle kosntituce Gaudium et spes (64) - spadá do morálního řádu. Dokument proto chce jasně poukázat na to, že šíření nepoctivých a predátorských finančních praktik má původ především v krátkozraké antropologické vizi, jejímž důsledkem je postupojící krize lidství. „Dnešní člověk, který již neví kým je a proč je na světě, už ani neví, jak správně jednat, a zůstává nakonec vydán na pospas svým chvilkovým rozmarům a zájmům vládnoucím trhu,“ shrnul dnešní situaci arcibiskup Ladaria. „Zisk nejsilnějšího převládl nad autentickým dobrem a stal se určujícím faktorem ekonomicko-sociálních vztahů. Tímto způsobem společné dobro v mnoha oblastech zmizelo z horizontu, konfliktnost vztahů narostla a nerovnosti se staly zřetelnější.“ V situaci, kdy pouhých deset lidí disponuje téměř polovinou světového bohatství, chce proto Vatikán upozornit a formulovat „některé elementární antropologické skutečnosti“, z nichž vyplývají další úvahy napomáhající etické orientaci rozlišování v komplikovaném ekonomicko-finančnickém světě, dodal arcibiskup Ladaria. Církev je povinována dávat lidem orientaci k dobrému životu, který je nezbytným předpokladem každé sociální formy, jež se snaží být co nejméně nespravedlivá, řekl prefekt Kongregace pro nauku víry při prezentaci nového vatikánského dokumentu o ekonomii a finančnictví.

17. května 2018, 13:01