Hledejte

Prezident Ramos-Horta: Papežova návštěva byla pro Východní Timor neuvěřitelným momentem

Prezident Východního Timoru hovoří s Vatican News o nedávné návštěvě papeže ve své zemi. Zamýšlí se také nad společným Dokumentem o lidském bratrství, který před šesti lety podepsali papež František a šejk Ahmad al-Tayyeb a který má podle jeho slov pro Východní Timor „mimořádnou hodnotu“, neboť jeho cílem je vytvořit „mírovou, inkluzivní a tolerantní společnost“.

Joseph Tulloch - Vatican News, Abú Zabí

Papež František a šejk Ahmad al-Tayyeb, velký imám Al-Azharu, podepsali 4. února 2019 společný dokument o lidském bratrství, v němž odsoudili náboženské násilí a vyzvali k „široké podpoře kultury tolerance“.

Dokument byl podepsán v Abú Zabí během papežovy historické návštěvy emirátu, první svého druhu. Od podpisu dokumentu si Spojené arabské emiráty každoročně připomínají 4. únor udělením mezinárodní Zayedovy ceny za lidské bratrství.

Na této akci se setkávají laureáti ceny a řada světových politických a náboženských představitelů. Letos je mezi nimi i José Manuel Ramos-Horta, prezident Východního Timoru.

S Vatican News hovořil o konceptu lidského bratrství, nedávné návštěvě papeže Františka v jeho malé asijské zemi a poučení z jejího usmíření s někdejším okupantem Indonésií.

Prezident Ramos-Horta hovoří s Vatican News
Prezident Ramos-Horta hovoří s Vatican News

Vatican News: Pane prezidente, děkuji vám za váš čas. Východní Timor se v roce 2022 stal první zemí na světě, která oficiálně přijala Abú Zabíjskou deklaraci o lidském bratrství. Co je to lidské bratrství a proč je tak důležité?

Prezident Ramos-Horta: Už jen fakt, že deklaraci vytvořil Jeho Svatost papež František spolu s velkým imámem Tayyebem z Al-Azharu - to samo o sobě by mělo vyvolat zájem a zvědavost. Po jejím přečtení jsem zjistil, že jde o výjimečný dokument, který velmi hluboce vystihuje to, v co všichni věříme. Obsahuje prvky, které jsou obsaženy v ústavě Východního Timoru, prvky, které jsou obsaženy ve Všeobecné deklaraci lidských práv a v mnoha náboženských a duchovních učeních.

Zejména s ohledem na podpisy Jeho Svatosti papeže a velkého imáma Al-Azharu jsem si myslel, že tento dokument bude mít pro Východní Timor mimořádnou hodnotu při pokračování cesty, kterou jsme si zvolili. Jsme malá, nová země a v minulosti jsme překonali násilí. Usilujeme o usmíření, ne o pomstu. Naše cesta je cestou bez hněvu, bez pomsty, bez násilí, cestou léčení ran na duši i na těle a vytváření mírové, inkluzivní a tolerantní společnosti.

Takže ještě předtím, než jsem složil přísahu na své druhé prezidentské období, jsem se hned po svém zvolení vydal do našeho národního parlamentu a setkal se s předsedou. Řekl jsem mu, že je důležité, aby náš parlament přijal rezoluci, která prohlásí Abú Zabí za národní dokument. Souhlasil. Navštívil jsem vedoucí představitele různých stran a všichni souhlasili. A tak ještě předtím, než jsem složil přísahu, byl dokument jednomyslně přijat.

Neměl by však zůstat jen dokumentem. Měl by být přeložen do našich jazyků a přizpůsoben našim školním osnovám. Takže to se právě děje. Je to pokračující proces, ale práce na přizpůsobení dokumentu pro děti různého věku již začala. Pak, až dosáhnou univerzitního věku, budou schopny přečíst a pochopit celý dokument.

Papež František nedávno navštívil Východní Timor. Jak to probíhalo?

Východní Timor je z 96 % katolický a zbožný. O nedělích jsou kostely po celém státě - jsou jich stovky a stovky, od katedrály až po nejskromnější kapličky v malých chudých vesnicích - plné. Takže si dokážete představit význam osobnosti, postavy, mýtu papeže, jeho obrovské autority.

Odhadovali jsme, že přijde asi 700 000 lidí, a měli jsme pravdu. A to jen proto, že jsme 700 000 stanovili jako maximum! Jako prezident jsem se obával, zda jsme schopni absorbovat tolik lidí. Jak zajistíme pitnou vodu pro statisíce lidí po celý den? Bylo velké horko. Lidé tam byli od časného rána, někteří dokonce tábořili už od předchozího dne. A jak je to s hygienou? A bezpečnost? Ne proto, že by tam bylo nějaké napětí, ale co když dojde ke tlačenici? Stačí, aby pár lidí zpanikařilo, a pak bude chaos.

A přesto všechno šlo neuvěřitelně dobře. Nedošlo k žádným případům násilí, chaosu, tlačenice, ale byla tu reakce, emoce lidí. Byl jsem tam blízko Jeho Svatosti papeže a sledoval jsem, jak lidé reagují. Lidé byli opravdu dojatí, plakali. Lidé se zoufale snažili dotknout papežových rukou. Přivedl jsem je k Jeho Svatosti papeži. Viděl jsem, jak některé děti plakaly - chtěly vidět papeže, a tak jsem je přivedl. A já sám jsem byl dojatý, když jsem se díval na to, jak naši lidé reagovali. Jaký to byl mimořádný zážitek.

Prezident Ramos Horta hovoří s papežem Františkem během jeho návštěvy Východního Timoru
Prezident Ramos Horta hovoří s papežem Františkem během jeho návštěvy Východního Timoru

Když se s odstupem zhruba čtyř měsíců ohlédnete zpět, jaký dopad měla papežova návštěva?

Zajímavé je, že jsem v roce 2024 plánoval zahájit velké aktivity na mezinárodní marketing země, najímal jsem mediální specialisty a odborníky na pořádání akcí. Pak papež svou návštěvu potvrdil. Věděli jsme, že ho bude doprovázet nejméně 100 novinářů. Osobně jsem rozeslal zprávy, pozvánky dalším novinářům, takže dohromady přijelo hodně přes 200 novinářů. To, co jsem jako prezident plánoval na propagaci naší země, už nebylo nutné! Ve skutečnosti byla papežova návštěva mnohem, mnohem účinnější než jakýkoli můj velkolepý plán.

Co se tedy stalo? Návštěva upevnila víru lidí, lidé se cítili velmi hrdí na to, že jsou křesťané, katolíci, Timořané, a byli pozornější k poselství papeže a církve. Lidské bratrství, vzájemná péče, starost o děti. Papež vždy zdůrazňuje důležitost dětí. Říká, abychom se starali o obyčejné lidi. A pak, když se papež chystal k odjezdu, řekl mi: „Cuiden bien de este pueblo maravilloso“. [Dobře se postarejte o tento úžasný lid]. Byl dojatý, papež byl dojatý.

Co na mě udělalo velký dojem, byla jeho výdrž. Měl jsem obavy, i když jsem to nikomu neřekl, ale v hloubi duše jsem měl strach o jeho zdraví. Takže od prvního dne, kdy jsme začali mluvit o papežově návštěvě, jsem říkal: „Co nejlehčí program. Nemůžeme ho unavit.“ A přesto byl program nabitý. Ale díval jsem se na papeže a on se stále usmíval. Vydržel bych to možná hodinu a pak bych řekl: „Dost, dost, jdu domů!“.

To bylo úžasné. Jeho výdrž zvládnout ty dva dny plné návštěvy Východního Timoru a zůstat stále v dobré náladě, stále se usmívat.

Jste tady v Abú Zabí na zasedání Rady pro lidské bratrství a na předávání Zayedovy ceny. Jaký význam mají tyto dvě události?

Je tolik obětí, které jsou děti, ženy, matky. Podívejte se, co se stalo v Gaze nebo na Ukrajině, v Afghánistánu, v Libyi, v Myanmaru, právě teď v Demokratické republice Kongo, v Súdánu. Nejhorší humanitární krize na světě je vlastně v Súdánu.

Musíme vytrvat. Musíme udělat, co je v našich silách. S papežem Františkem jsem se podělil o jednu věc: musíme více investovat do prevence konfliktů. Mohli jsme zabránit 7. říjnu a událostem v Gaze. Mohli jsme zabránit eskalaci napětí mezi Ruskem a NATO.

Papež je jediným vůdcem, kterého všichni respektují, protože ostatní světoví vůdci jsou všichni zapleteni do napětí nebo do skutečných konfliktů.

Prezident Ramos-Horta hovoří pro Vatican News
Prezident Ramos-Horta hovoří pro Vatican News

Myslíte si, že z procesu usmíření mezi Východním Timorem a Indonésií plyne poučení pro celý svět? Papež o něm hovořil během své návštěvy ...

Ano, jde o vedení. Vůdci jsou ti, kteří vedou lidi k válkám, vůdci jsou ti, kteří válkám zabraňují, a vůdci jsou ti, kteří vedou lidi k míru.

V našem případě byl naším vůdcem pan Xanana Gusmão, který byl partyzánem, vězněm. To on řekl: musíme jít dál, žádná pomsta, žádná nenávist, musíme se usmířit nejprve mezi Timořany a pak s Indonésií.

Indonésie také projevila státnickou vyspělost a místo toho, aby Východní Timor odmítla, protože jsme je odmítli v referendu, přijala naši ruku přátelství. To vyžadovalo vedení z obou stran, z naší i indonéské strany.

Kéž by se to mohlo stát i jinde na světě, mezi Palestinci a Izraelci, v Myanmaru, v Afghánistánu, v Demokratické republice Kongo, v Súdánu... Potřebujeme vůdce, kteří nás povedou k míru.

Výše uvedený přepis byl z důvodu stylistiky a stručnosti mírně upraven.

 

4. února 2025, 09:40