Anglikánská církev žádá o odpuštění za historické vazby na otrokářství
CHARLES DE PECHPEYROU – L´Osservatore Romano
„Jsem hluboce zarmoucen. Nastal čas přijmout opatření k vypořádání se s touto hanebnou minulostí“. Slova arcibiskupa z Canterbury, Justina Welbyho, primase anglikánského společenství, který v minulých dnech požádal o odpuštění za historické souvislosti s otroctvím, jež se prokázaly v případě anglikánského finančního orgánu Church Commissioners of England, jsou plná bolesti, ale také odhodlání. Welby také přislíbil finanční podporu komunitám, které v minulých staletích trpěly otroctvím, a investice ve výši sto milionů liber v příštích devíti letech.
Anglikánská církev to oznámila v návaznosti na nedávné zveřejnění zprávy, která „s nemalým šokem“ představuje výsledky dlouhého výzkumu, jenž byl zahájen v roce 2019 a který se týkal původu a historie správců majetku anglikánské církve, Church Commissioners. Tento orgán, jemuž v současnosti předsedá sám Welby, vznikl v roce 1948 částečně díky nadačnímu fondu, který byl založen v roce 1704 za vlády královny Anny Stuartovny, a proto byl nazván "Queen Anne's Bounty", aby pomáhal nejchudším členům britského duchovenstva. Tento fond však investoval "značné částky" do South Sea Company, britské akciové společnosti založené v roce 1711, která se zabývala transatlantickým obchodem s africkými otroky.
Podle padesátistránkové zprávy pocházelo v letech 1713 až 1850 „třicet procent milodarů, které získala nadace královny Anny, od osob, u nichž byla vysoká nebo velmi vysoká pravděpodobnost, že jsou spojeny s obchodem s africkými otroky v Atlantiku“. Hodnota těchto charitativních organizací dnes činí přibližně 482 milionů liber.
„Je důležité, aby členové Church Commissioners byli transparentní ohledně naší minulosti, abychom mohli co nejlépe podporovat poslání a službu anglikánské církve dnes i zítra“, uvedl místopředseda tohoto orgánu, David Walker, biskup z Manchesteru. „Zjištění, že předchozí fond měl vazby na obchodování s lidmi přes Atlantik, je ostudné a hluboce toho litujeme. Budeme se snažit napravit chyby minulosti tím, že budeme investovat do lepší budoucnosti, což hodláme učinit prostřednictvím oznámeného plánu nápravy. Doufáme, že tak vytvoříme trvalý pozitivní odkaz, který bude sloužit komunitám postiženým otroctvím v minulosti“.
Sto milionů liber, které budou vyplaceny počínaje letošním rokem, bude použito na financování rozsáhlého programu investic, výzkumu a různých závazků předložených anglikánskou církví. Zaprvé bude zřízen nový investiční fond, který zajistí „lepší a spravedlivější budoucnost pro všechny, zejména pro komunity postižené historickým otroctvím“. Rozšíření fondu umožní zejména financování projektů zaměřených na „zlepšení příležitostí pro tyto komunity“.
Anglikánská církev také provede další šetření, včetně zkoumání historie Church Commissioners, „pomůže diecézím a farnostem zkoumat a řešit jejich historické vazby na otroctví a sdílet jejich osvědčené postupy s ostatními organizacemi“. Samotná arcidiecéze Canterbury právě otevřela výstavu v Lambethském paláci, kde jsou prezentovány dokumenty z archivu knihovny, jejichž prostřednictvím lze vysledovat vazby mezi anglikánskou církví a otroctvím. Můžeme se podívat na záznamy fondu královny Anny, anonymní dopis napsaný otrokem v roce 1723 „londýnskému arcibiskupovi“. Vystavena je také misijní kniha z roku 1808, vydaná speciálně pro otroky, kde byly pasáže z Bible záměrně upraveny tak, aby z nich byly odstraněny všechny zmínky o osvobození z otroctví.
V neposlední řadě se Church Commissioners zavázali „řešit a potírat moderní otroctví a porušování lidských práv a usilovat o řešení nespravedlnosti a nerovnosti“. Pokud jde o další kroky, které je třeba podniknout, anglikánská církev oznámila, že „bude zřízena nová kontrolní skupina, složená převážně ze zástupců komunit postižených otroctvím, která bude pracovat společně se správci majetku“. Ti se také hodlají osobně zapojit do boje proti moderním formám otroctví. „Jsme si vědomi toho, že naše rozhodnutí investovat sto milionů liber přichází v době, kdy mnoho lidí a místních církví čelí značným finančním problémům“, komentoval manchesterský biskup. „Samotná anglikánská církev se již zabývá řešením dalších pochybení, kterých se dopustila v minulosti. Zůstáváme zcela věrni svému poslání“, dodává, „a jsme přesvědčeni, že nám provedený výzkum a naše následná reakce pomohou dnes i v budoucnu“.