Světový den výživy: 800 milionů lidí hladoví kvůli válkám, Covidu a klimatu
Na planetě žije 800 milionů lidí, kteří trpí hladem. Žijí v dramatické nejistotě, jak to nazval ředitel FAO Qu Dongyu. Toto číslo je na vzestupu, a proto je třeba jednat hned a "nenechat nikoho pozadu", jak nám připomíná téma Světového dne výživy, který se slaví 16. října po celém světě. Za tímto účelem, jak papež František zopakoval ve svém poselství FAO k této příležitosti, je třeba "lepší produkce, lepší potraviny, lepší životní prostředí a lepší život pro všechny", a také je třeba zavést "kategorii lásky" do jazyka mezinárodní spolupráce, obléci mezinárodní vztahy do lidskosti a solidarity a usilovat o společné dobro".
Dopady válek, pandemií a změny klimatu
"Letošní Světový den výživy," připomněl také generální tajemník Caritas Internationalis Aloysius John, "je poznamenán válkou na Ukrajině, která přispěla k narušení světových trhů s potravinami a energiemi a prudkému nárůstu cen potravin a pohonných hmot, kvůli němuž budou miliony lidí na celém světě ohroženy hladem. Situaci zhoršují také sociální důsledky pandemie koronaviru a změny klimatu.
Více než 14 milionů dětí ohrožených podvýživou
Afghánistán, Sýrie, Jemen, Jižní Súdán a Africký roh žijí v podmínkách podobných hladomoru a zůstávají oblastmi, kde je situace nejvážnější. Zejména v Etiopii, Keni a Somálsku je 21 milionů lidí ve vysoké míře ohroženo nedostatkem potravin. Nevládní organizace Save The Children pak připomíná, že obzvláště ohrožena je celosvětová situace dětí. V situaci, kdy ve světě každoročně zemře hladem v průměru milion dětí, je 13,6 milionu dětí mladších pěti let ohroženo smrtí v důsledku akutní a závažné podvýživy, uvádí se v jejich prohlášení. Padesáti devíti milionům lidí hrozí do konce roku 2022 vážná podvýživa.
Odklon od logiky zisku v potravinářství
"Je paradoxní," opakuje Aloysius John, "že v našem bohatém globalizovaném světě si čtyři z deseti lidí nemohou dovolit zdravou stravu." "Současnou vážnou potravinovou krizi nelze řešit pouze průmyslovým zemědělstvím," vysvětluje. Je třeba opustit logiku efektivity a maximalizace zisku v potravinovém systému a zaměřit se na podporu místních potravinových systémů, které mohou díky diverzifikaci osiva zlepšit potravinovou a výživovou bezpečnost.
