Náboženští představitelé shromáždění v Kazachstánu se zavazují k obraně dialogu

Francesca Sabatinelli – Vatican News

Představitelé světových náboženství se zavázali, že vynaloží veškeré úsilí na zajištění aktivit ve prospěch dialogu mezi náboženstvími, kulturami a civilizacemi, a v Nur-Sultanu sepsali ve společném prohlášení, že podniknou další kroky ve prospěch míru, přičemž uznali především význam a hodnotu dokumentu o lidském bratrství pro světový mír a společné soužití, který 4. února 2019 v Abú Zabí podepsali papež František a velký imám al-Azhar al-Tajíb.

Víra není extremismus a radikalismus

Závěrečná deklarace, jež vzešla ze sedmého kongresu, který byl ukončen v Kazachstánu, tak definuje závazek náboženství ve světě postiženém pandemiemi, globalizací světových procesů a bezpečnostními hrozbami. Jejím cílem je vyvíjet společné úsilí o posílení občanského dialogu ve jménu míru a spolupráce, jakož i při prosazování duchovních a morálních hodnot. Vedoucí náboženští představitelé jsou přesvědčeni, že každý konflikt vyvolává řetězovou reakci, která může vést ke zničení systému mezinárodních vztahů. Extremismus, radikalismus, terorismus, vysvětlují, stejně jako všechny formy násilí a války, nemají nic společného s náboženstvím. Proto vyzývají vlády a mezinárodní organizace, aby podpořily náboženské skupiny a etnické komunity postižené extremisty a teroristy, ukončily konflikty ve všech částech světa, rozvíjely dialog a zavázaly se k aktivní účasti na řešení konfliktů.

Tolerance a vzájemné porozumění

Pluralismus a rozdíly v náboženství, stejně jako v rase, pohlaví a jazyce, uvádí se v Deklaraci, „jsou výrazem moudrosti Boha, který stvořil člověka“, a proto je jakýkoli akt nátlaku „vůči určitému náboženství nebo náboženské nauce“ nepřijatelný. Text vyzývá k podpoře všech iniciativ zaměřených na realizaci mezináboženského a mezináboženského dialogu; zdůrazňuje sounáležitost s úsilím Organizace spojených národů a všech dalších subjektů o podporu dialogu mezi civilizacemi, náboženstvími a národy; naléhavě vyzývá státy, aby zajistily důstojné životní podmínky pro své občany a snížily rozdíly v prosperitě mezi jednotlivými zeměmi světa; vybízí k zachování duchovních hodnot a morálních zásad ve společnostech a uznává význam úlohy náboženských představitelů a náboženské diplomacie. Tolerance, respekt a vzájemné porozumění by proto měly být „cílem jakýchkoli náboženských kázání“.

Text pro budoucí generace

Deklarace, rozdělená do pětatřiceti bodů, vyzývá k neztotožňování extremismu a terorismu s mírumilovnými národy a náboženstvími, k rozšíření úlohy vzdělávání a náboženské výchovy, k posílení instituce rodiny a k ochraně důstojnosti a práv žen. Její text rovněž vyzývá k podpoře oblastí světa postižených válečnými konflikty a přírodními nebo člověkem způsobenými katastrofami, jakož i mezinárodních organizací a vlád jednotlivých států v jejich úsilí o překonání následků pandemie koronaviru. Tato deklarace a výsledky Kongresu se stanou „důležitým vodítkem pro moderní a budoucí generace lidstva k podpoře kultury tolerance, vzájemného respektu a klidu“. Příští Kongres náboženských vůdců se bude konat v roce 2025 rovněž v Kazachstánu.