Kardinál Czerny: Bratrství je klíčem k lidskému rozvoji

Lisa Zengarini- Vatican News

Kardinál Michael Czerny, SJ, v úterý vystoupil na akademické akci na téma "Přínos katolicismu ke globálnímu udržitelnému rozvoji" a znovu zdůraznil zásadní význam solidarity mezi státy a výchovy nových generací k hodnotám bratrství, které vyzdvihuje papež František.

Online konference, kterou sponzorovala Norman Paterson School of International Affairs na Carleton University a University of St Michael's College of Toronto, se zabývala úlohou církve i laických katolíků při prosazování udržitelného rozvoje, čímž podpořila vizi papeže Františka nastíněnou v jeho encyklice "Laudato Si'" o našem společném domově.

Svoboda, rovnost a bratrství

Kardinál Czerny se ve své prezentaci zaměřil na encykliku "Fratelli tutti" o lidském bratrství. Poznamenal, že člověk a plné uplatnění jeho potenciálu stojí v centru zájmu církve, a zdůraznil, že Deklarace práv člověka a občana vydaná během Francouzské revoluce, která inspirovala i milník Všeobecné deklarace lidských práv z roku 1948, je jedním z "nejvyšších vyjádření uznání lidské důstojnosti" a referenčním bodem pro západní moderní demokracie.

Kardinál Czerny však poznamenal, že zvěrstva páchaná proti lidské důstojnosti, jichž jsme dodnes svědky - včetně katastrofálních válek, genocidy, mučení, trestu smrti, fundamentalismu, rasismu a diskriminace žen a dívek - nám ukazují, že základní lidská práva stále "nejsou účinně dostupná všem".

Vycházejíce z "vědomě pěstovaného" bratrství

Ve "Fratelli tutti" - vysvětlil - nám papež František říká, že musíme vycházet z "vědomě pěstovaného" bratrství, založeného na uznání základní a vrozené rovnosti všech lidských bytostí, která vychází z přirozeného práva předcházejícího pozitivnímu právu dané společnosti.

"Pokud se všichni neuznáváme za sourozence, je uplatňování svobody omezeno a redukováno na autonomii, která je slabším projevem lidské svobody."

Individualismus nás nečiní bratrštějšími

S odvoláním na encykliku kardinál Czerny zopakoval, že "individualismus nás nečiní svobodnějšími, rovnějšími a bratrštějšími" a že pokud neuznáme, že každá lidská bytost má základní a nezadatelné právo na svůj integrální rozvoj, pak "nebude mít budoucnost ani bratrství, ani přežití lidstva".

Princip solidarity a sociální role vlastnictví

V této souvislosti upozornil na dvě klíčová témata sociální nauky církve, která papež František rozvedl v dokumentu "Fratelli tutti": princip solidarity a sociální roli vlastnictví. V návaznosti na papežova slova poznamenal, že "pohled na to, že jsme si všichni sourozenci a rovni, optikou individuálních svobod ohrožuje univerzalitu lidských práv" a že "totéž platí o absolutní a nezpochybnitelné svobodě trhu".

"Práva obchodních podniků nelze upřednostňovat před důstojností chudých nebo péčí o životní prostředí."

Výchova k bratrství proti "kultuře odhazování"

Poté zopakoval, že rodiny, školy, farnosti, kulturní a rekreační centra musí pěstovat bratrství a předávat hodnoty svobody, vzájemného respektu, sdílení a začlenění jako protiklad ke "kultuře vyhazování".

"Obnovení řetězce předávání hodnoty osoby, obnovení prvenství lidské důstojnosti při formování lidské osoby, je cennou formou společenské a morální odpovědnosti."

Odpovědnost bohatších zemí

Kardinál Czerny se poté pozastavil nad důsledky, které tyto dva principy katolické sociální nauky přinášejí pro státní politiku a mezinárodní vztahy, a zdůraznil, "že každý národ je odpovědný za rozvoj jiných zemí a za podporu integrálního rozvoje lidí, a to i za svými hranicemi, kterým je upíráno právo na materiální existenci a pokrok".

Trval proto na tom, že je třeba, aby země s vyspělými ekonomikami "spíše pomáhaly, než dominovaly" národům s rozvíjejícími se ekonomikami, "aby každý mohl mít to, co je nezbytné k důstojnému životu".

Kritérium lásky

Na závěr svého vystoupení kardinál Czerny vyzval ke změně přístupu od individualismu ke "kritériu lásky" při rozlišování dnešních globálních problémů, což podle něj znamená "podněcovat a doprovázet procesy, nikoli vnucovat určité přístupy". "Na osobní svobodu se musíme dívat optikou sourozenectví, sdílení pocitu vzájemné sounáležitosti, a ne prostřednictvím mýtu individualismu Francouzské revoluce. Stejně tak naše pojetí soukromého vlastnictví musí uznat prioritu práva každého na přístup k statkům země," uzavřel.

(vac)