Otec Bader: Město Salt je vzorem mezináboženské tolerance a koexistence

„Je to místo občanské snášenlivosti a pohostinnosti“, motivovalo UNESCO  své rozhodnutí. Jedná se již o šestou jordánskou lokalitu, zanesenou do seznamu světového dědictví. Město Salt, starobylá Gadara, se tak připojí k archeologickým nalezištím Petra, Amra a Umm Al Rassas, poušti Wadi Rum a Betánii v Zajordání, místu Ježíšova křtu.

Město Salt se rovněž stalo sídlem první katolické farnosti v Jordánsku, založené patriarchou Vincentem Braccem roku 1866. V oné době území spravoval o. Auguste de Actis, farář Nablusu. Jeho farník, betlémský dělník, který ve zmíněném roce pracoval na stavbě domu u jednoho starého muže v Saltu, onemocněl a otec de Actis ho na pracovišti navštívil. Zaopatřil jej a navázal tak dobré vztahy s místními lidmi, což podnítilo vznik první farnosti v Salt.

Jak potvrzuje otec Rifaat Bader, ředitel Katolického centra pro studium a média v Jordánsku, „v Saltu jako městu mezináboženské snášenlivosti se zrcadlí Jordánsko jako celek. Je totiž vzorem koexistence křesťanů a muslimů a jejich solidarity v dobrém i ve zlém, za všech okolností, kterými tato země v posledních desetiletích prošla“. Najef al Fajez, jordánský ministr pro turismus a antické památky, k tomu dodává: „Jedním z rysů města je sociální solidarita místních rodin a návštěvníků stejně jako absence čtvrtí, rozdělených podle náboženské příslušnosti. Proto je Salt pro Jordánsko prioritou“.

(jag)