Pevné rodinné vazby – nejlepší způsob, jak přežít pandemii

Ze zprávy jasně vyplývá, že v době koronaviru se významně projevilo, že rodinný život je negativně ovlivňován nejen nedostatkem finančních protředků, ale předně nestálostí a křehkostí vazeb uvnitř rodiny.  Stejný fenomén lze pozorovat v nairobských slamech i v bohatých čtvrtích v Miláně.

Pandemie připomněla atomizovanému západnímu světu hodnotu mezilidských vztahů, říká pro Vatikánský rozhlas Francesco Belletti, který na zprávě spolupracoval:

"Rodina pomáhá čelit globalizovanému systému, který vytváří chudobu a nerovnost, anebo slabým systémům sociálního zabezpečení. Prvním způsobem, jak se rodina stává protagonistou svého vlastního osudu, je právě její vnitřní soudržnost, její schopnost solidární výměny mezi lidmi. V zemích, kde jsou mezigenerační vztahy silné, mají téměř vždy solidární charakter. Jinými slovy, starší lidé pomáhají mladým a sami jsou podporováni, dospělá generace pomáhá svým starým rodičům, když jsou slabí, ale prarodiče zároveň pomáhají s dětmi. Snažili jsme se pozorovat rodinu jako místo, které vytváří sociální ochranu, a nikoli jako nemocnou složku dnešní společnosti, která potřebuje pomoc. Hleděli jsme na rodinu jako na entitu schopnou čelit současným výzvám."

Mezinárodní zpráva o rodinných vztazích během pandemie zároveň ukázala, že pro rodiče samoživitele a jednotlivce bez podpory příbuzných a přátel bylo mnohem obtížnější čelit krizi. V Africe dobře fungovala "horizontální solidarita" podle tradičního rčení, že k dobré výchově dítěte je zapotřebí celé vesnice.  Autoři zprávy zdůrazňují, že si z pandemie musíme vzít ponaučení: Rodina nemá být světem pro sebe, uzavřeným ve vlastním bytě, ale má mít otevřené dveře a okna, aby byla schopná dávat, ale také přijímat podporu od ostatních. "Moderní rodiny potřebují podporu při budování pevných vnitřních vazeb a sociálních vztahů. Pokud se to podaří, stanou se rodiny obrovskou společenskou silou, která je dnes podceňována," – zdůrazňuje Francesco Belletti.

(job)