Ilustrační foto Ilustrační foto 

Papežovy výzvy k odzbrojení považuji za jediný rozhodný hlas, říká italský vědec

Navzdory pandemii dosáhly výdaje na zbrojení v loňském roce rekordní výše, informuje letošní zpráva stockholmského mírového institutu. Afrika je světadílem, na kterém lze zaznamenat největší nárůst těchto výdajů, zatímco Spojené státy americké jsou zemí, která sama o sobě utrácí více než třetinu celkové částky. Italský historik a odborník v oblasti geopolitiky, Maurizio Simoncelli, v této souvislosti považuje papežovy výzvy k odzbrojení za jediný rozhodný a přesně formulovaný mezinárodní hlas.

Světové bohatství v roce 2020 vzhledem ke koronavirové pandemii pokleslo o čtyři procenta, kdežto náklady na zbrojení ve světě, který se nadále potýká s Covidem-19, za minulých dvanáct měsíců vzrostly o 2,6 %. Čísla hovoří jasně – od roku 1988 se za zbraně neutratilo tolik peněz, konkrétně téměř dva biliony dolarů (přesněji 1981 miliard dolarů). Jde o rekord jak v 21. století, tak od konce studené války. S výjimkou novorozenců a stoletých obyvatel planety to znamená, že každý člověk do zbrojení investoval 250 dolarů, a to v roce, kdy sociální a pracovní činnost doznala takových změn, jaké se neprojevily od druhé světové války.

Podle výroční zprávy Stockholmského mezinárodního institutu pro výzkum míru (SIPRI) se o polovinu vydané částky (tedy jeden bilion dolarů) dělí pět zemí s nejvyššími armádními výdaji: USA, Čína, Indie, Rusko a Spojené království, následované Saúdskou Arábií a Itálií (která mezi prvními deseti zeměmi v žebříčku nejvíce navýšila náklady na zbrojení). Afrika zaznamenala vůbec nejvyšší nárůst armádních výdajů v rámci celého světa, a sice v Ugandě (o 40 %), a stala se tak světadílem, kde se vloni nejvíce zbrojilo, ačkoli to ve světovém měřítku představuje o málo více než dvě procenta, tedy asi dvacetinu částky, kterou na zbraně vynaložily Spojené státy americké. V Evropě do zbrojení nejvíce investovaly Maďarsko a Rumunsko, kdežto Bulharsko (spolu – ve světovém měřítku – s Libanonem a Súdánem) zbrojní výdaje výrazně omezilo.

Papež František opakovaně požadoval, aby se investice, určené do zbrojení, využily ve školství a zdravotnictví, což by přispělo také ke smíření mezi národy a státy. „Není únosné, aby se nadále vyráběly zbraně a obchodovalo se s nimi, za vynaložení obrovského kapitálu, který by se měl užívat na léčbu lidí, záchranu jejich životů. Nelze předstírat, že se neutvořil dramaticky začarovaný kruh pojící ozbrojené násilí, chudobu a nerozumné, netečné vytěžování životního prostředí. Tento cyklus zabraňuje smíření, umocňuje pošlapávání lidských práv, překáží udržitelnému rozvoji. Proti tomuto planetárnímu koukolu, který dusí budoucnost lidstva již u zárodku, je zapotřebí politického zásahu, který by plynul z mezinárodní svornosti. V bratrské jednotě jsou lidé schopni postavit se společnému ohrožení, aniž by se zde objevilo kontraproduktivní vzájemné obviňování, manipulace s problémy, krátkozraký nacionalismus, propaganda uzavřenosti, izolovanosti a jiných forem politického egoismu“, prohlásil papež v nedávném knižním rozhovoru s vatikanistou Domenicem Agassem.

Obdobně papež František apeloval na morální svědomí světových vládců prostřednictvím velvyslaneců, akreditovaných u Svatého stolce, v předloňském novoročním projevu:

“Naneštěstí musíme s bolestí konstatovat, že trh se zbraněmi nejen nevykazuje známky zpomalení, ale naopak stálé se šířící tendenci k vyzbrojování, jak ze strany jedinců tak ze strany států. Znepokojující je zejména skutečnost, že jaderné odzbrojení, široce podporované a částečně provedené v minulých desetiletích, nyní ustupuje vývoji nových, stále sofistikovanějších a ničivějších zbraní” (7.1.2019).

A rovněž při letošním velikonočním poselství Urbi et Orbi papež označil za skandální, že navzdory pandemii neustávají ozbrojené konflikty a narůstá zbrojení. „Tento papežův hlas se v mezinárodním společenství pozvedá jako jediný a rozhodně pranýřuje tento fenomén v roce, který také v bohatých zemích odhalil nedostatky zdravotnického systému“, uvedl pro Vatikánský rozhlas italský expert v oblasti geopolitiky Maurizio Simoncelli. Jak dodal, letošní výhledy bohužel nejsou o moc příznivější. „Právě v těchto dnech přišly zprávy o dalších osmi miliardách investic do výzkumu a zbrojení v zemích NATO. Papežovým apelům by tedy měla věnovat pozornost především občanská společnost, která jako jediná může zastavit celý tento proces a požadovat, aby stále četnější užití zbraní nahradilo diplomatické vyjednávání“, uzavírá italský vědec.

(jag)

4. května 2021, 15:26