Bazilika Narození Páně ožívá po dlouholeté renovaci
Bazilice, založené císařem Konstantinem ve čtvrtém století (330), hrozilo zřícení střechy, která byla v jedné části zcela protržená. Další delikátní zásah vyžadovala fasáda, která se nebezpečně nakláněla a již od třicátých let minulého století ji podpíralo vnitřní lešení, zakrývající krásný dřevěný vstupní portál. Díky trpělivosti a mravenčí píli byly vyčištěny mozaiky na zdech i podlaze, sloupy, obklady a přední dvorana.
Dlouhodobý projekt renovace betlémské baziliky pro naše mikrofony popisuje archeolog Giuseppe Alessandro Fichera z italské firmy Piacenti Spa, jíž palestinská samospráva svěřila restaurátorské práce.
„Před deseti lety byl zahájen studijní projekt, koordinovaný univerzitou z Ferrary, který měl zmapovat tehdejší stav baziliky a stanovit priority při její renovaci. Po dalších třech letech firma Piacenti vyhrála konkurs, vypsaný palestinskou samosprávou, a začala s renovací střechy, aby zabránila zatékání do kostela. To byl skutečně nejkritičtější bod, po kterém následovalo zpevnění průčelí. Dále jsme postupovali směrem dolů a renovovali mozaiky z doby křížových výprav, kamenné obklady, dřevěné trámy, sloupy a jejich výmalbu, až jsme konečně dospěli k podlahové mozaice, datované vznikem baziliky v době císaře Konstantina. Proběhla také renovace křtitelnice, v jejíž blízkosti jsme při archeologickém průzkumu našli její původní kamennou předchůdkyni. Během restaurátorských prací došlo k několika překvapivým odhalením – kromě dosud neznámých mozaikových výjevů – například granátovníku, který je vyobrazen v arménském transeptu, jsme objevili soubor skleněných svítilen, pečlivě zahrabaný v místě, kde dříve stálo průčelí konstantinovské baziliky. Po demolici této baziliky a jejím nahrazení zcela novou stavbou za císaře Justiniána promlouvají tyto lucerny jako určiý rituál, jako znamení, které se předává z jedné baziliky na druhou.“
Vysvětluje italský archeolog.
(jag)