Start rakety vynášející sondu "Hope" z japonského ostrova Tanegašima Start rakety vynášející sondu "Hope" z japonského ostrova Tanegašima 

Vatikánský astronom k misím na Mars: Bez mezinárodní spolupráce jsou vesmírné mise nemyslitelné

Poslední červencové dny odstartují tři důležité mise mířící k planetě Marsu. Spojené arabské emiráty, Čína a Spojené státy vysílají k červené planetě sondy, které mají vnést nové světlo do hypotéz a možné existenci života. Vzájemná poloha naší planety a Marsu se totiž letos v létě dostává do optimální blízkosti, která nastává zhruba ve dvouletých intervalech.

Jako první vystartovala v noci na dnešek z japonského ostrova Tanegašima mise nazvaná “Hope”, připravená dubajským vesmírným centrem Muhammada bin Rašída ve spolupráci s mnoha zahraničními institucemi. Jejím cílem bude zkoumat klimatické změny při střídání ročních období. Ještě tento týden zahájí na kosmodromu ve Wenchangu svou misi čínská sonda “Tianwen”, která má především fotografovat a zkoumat povrch červené planety. A konečně na 30. července je naplánováno zahájení americké mise “Perseverance” z Kennedyho vesmírného centra, která se zaměří na vyhledávání případných mikrozkamenělin ve vzorcích půdy a hornin.

O cílech misí a možnostech jejich vlivu na náš každodenní život hovoří otec Gabriele Gionti z vatikánské observatoře sídlící v Castelgandolfu:

”Na červené planetě je nejzajímavější možnost nalézt stopy života. Nyní je třeba zjistit, zda existují a jakého jsou druhu. A také odpovědět na otázku, kdy bude možné dovést na Mars člověka… protože to je velká otázka. Nyní můžeme studovat složení planety a její atmosféry a odtud vycházet v rozšiřování našich znalostí, které mohou vést také nepřímo k prohloubení poznatků o tom, co se děje na Zemi. Výzkum nicméně stále více směřuje k provádění skutečným vědeckým experimentů ve vesmíru. Nedávno se například podařilo syntetizovat ve vesmíru důležitou slitinu, jejíž výroba se na zemi nedařila. V tomto smyslu mají tyto mise také přímý vliv na technologický rozvoj, využívající jiných fyzikálních podmínek.”

Říká italský jezuita otec Gabriele Giunti z vatikánské observatoře. Jak dodává, vstupujeme do nové éry, v níž další pokrok závisí na sdílení poznání. “Nikoho by v této chvíli ani ve snu nenapadlo, aby rozvíjel vesmírný projekt zcela sám. Vede nás to k větší spolupráci než jaká existuje v jiných oblastech. Jinak to zkrátka není možné, narážíme na to dnes a denně,” dodává.

20. července 2020, 13:13