James MacMillan o tendenci “odkatoličtovat” díla minulosti a Beethovenově víře

Podle MacMillana plynou pokusy o odtržení Beethovena od jeho katolické víry z bezradnosti dnešní pesimistické a skeptické postmoderní kultury nad jeho dílem. Kritici nedokáží podat uspokojivé vysvětlení jeho velikosti. Pro Beethovena však nebyla hudba pouhou řemeslnou otázkou, měla v sobě božský prvek. Svou práci považoval za poslání a povolání. Hluboce věřil, že velká hudba může pohnout světem, píše na stránkách The Catholic Herald skotský hudební skladatel.

V textu věnovaném Beethovenově katolicismu se odvolává na jeho závěť a korespondenci, kde se obrací k Bohu, píše o zkušenosti Jeho blízkosti a touze Jej pochopit. V listu velkoknížeti Rudolfovi vyznává: “Není nic většího než Boží blízkost a šíření Jeho slávy mezi lidmi”.

James MacMillan podotýká, že Beethoven byl jakýmsi barometrem své doby, procházející hlubokou sociální proměnou. Proto je často interpretován prismatem politiky. Jeho tvorba však má ještě jiný rozměr. V Misse Solemnis, podle MacMillana jednom z největších katolických děl všech dob, se projevuje také hluboké poznání Božího milosrdenství. Krutost válek a revolucí byla zahlazena Božím Beránkem, který se nad námi smilovává a daruje nám pokoj. 

(job)