Pandemie v Africe: Věříme v zázrak

V Africe je osud lidí s mentálním postižením strašný. V mnoha zemích jsou opouštěni rodinou a umírají hladem. Charitativní pomoc pro domy jako je Betel však je téměř stoprocentně závislá na Evropě. “Kvůli uzavření hranic nedostaneme například léky, které některé naše děti nezbytně potřebují k životu. Spoléháme na zázrak,” říká Andrzej Kalinowski.

“Hranice jsou zavřené. V této chvíli je těžké dostat se do Afriky, což samozřejmě velmi ztěžuje fungování našeho domu v Etiopii nebo budování nového domu pro postižené a nemocné na Madagaskaru. Všechna charitativní díla v Africe jsou závislá na našem světě. Jak v Etiopii tak na Madagaskaru nedostávají nesvéprávní lidé žádnou podporu, nedostávají státní dotace a nebýt charitativní práce a finančních zdrojů z Evropy, neměli by šanci na přežití. Po letech vedení našeho domu v Africe si troufám říci, že nebýt naší práce, lidé, o něž pečujeme, by už nežili. Afrika není absolutně připravená na karanténu nebo izolaci. Je to nemožné! Lidé žijí ve velkých skupinách, v jednom domku, přístřešku nebo baráku žije často dvacet lidí. Nemají také žádné úspory, nemají z čeho žít.  Každý den se hledají peníze na to, co se bude jíst toho dne. Věřím v zázrak, který Afriku zachrání a všechno skončí dobře.”

Říká Andrzej Kalinowski, zakladatel hnutí Betel, které od svého založení v roce 1990 poskytuje pomoc lidem s různým stupněm postižení. 

(job)