Duchovní probuzení Číny, důsledek masakru na Tchien-an-men
Manifestace na největším náměstí světa trvaly téměř 40 dnů. Do Pekingu se sjeli studenti i dělníci z mnoha měst, mnozí odpřisáhli, že jsou připraveni zemřít za svou vlast. Vláda reagovala vyhlášením stanného práva (20. května) a vyslala do ulic 200 tisíc vojáků, kteří v noci před třiceti lety neváhali střílet do bezbranných civilistů. Následovalo vypovězení zahraničního tisku ze země, cenzura a další represe.
Dnešní ekonomický úspěch Číny je nicméně plodem těchto dnů. Představitelé komunistické strany potřebovali skrýt ruce potřísněné krví a prudký pád prestiže. Proto po několika měsících nastartovali ekonomické reformy, které pozvedly čínskou společnost. Příliv nového bohatství se měl stát opiem, které vytlačí vzpomínky na masakr z paměti, poznamenává otec Cervellera.
Náboženské znovuzrození
Masakr měl však také duchovní dopad na společnost. Mýtus komunistické strany padl a opustilo ji téměř 80% jejích členů. Pro mnoho Číňanů se pohled na prolitou krev stal podnětem k hledání nových, hlubších a pravých hodnost. „Náboženské znovuzrození, k němuž v zemi dochází po více než 70 letech komunismu a militantního ateismu, je dalším důležitým dědictvím Tchien-an-men,“ dodává italský misionář. „Číňané začali hledat v náboženství, včetně křesťanství, smysl svých slz a prolité krve. Pomalé přidušování oficiálních náboženstvím komunistickou stranou a pronásledování podzemních komunit, násilí na muslimech v Sin-ťjangu, je znamením boje, kterou strana vyhlásila všemu, co by mohlo zatemnit její absolutní moc. Je to však válka, kterou nelze vyhrát. Strana totiž namísto smyslu nabízí ekonomickou jistotu střední třídě a trochu materiálního blahobytu. To však nemůže naplnit hledání srdcí milionů lidí,“ konstatuje otec Cervellera. Podle některých studií bude Čína v roce 2050 zemí s největším počtem křesťanů na světě, uvádí ředitel AsiaNews, informační agentury Papežského institutu zahraničních misií.
(job)