Po šesti letech otevírá Národní muzeum v Damašku
V neděli 28. října se v Damašku konala inaugurace jedné z částí Národního muzea, které uzavřelo své brány roku 2012 a jehož zaměstnanci pak v tajných operacích organizovali důmyslné přemísťování a zajištění památkových předmětů i objektů před nepřátelským rabováním. Významné kulturní události věnoval pozornost rovněž deník Svatého stolce, který v celostránkovém článku nazvaném „Nová éra po devastaci Islámským státem“ rozmlouvá s italským archeologem Paolem Matthiaem, objevitelem syrského městského státu Ebla.
„Nyní se opětovně vystavuje 9000 exponátů, které byly pod státní kontrolou rozmístěny po celé zemi. Tisíce ukradených a zabavených uměleckých děl je však stále ještě ropztýleno po různých oblastech Sýrie. Cílem je nicméně co nejdříve otevřít celé Národní muzeum“,
Vysvětluje pro naše mikrofony o. Fadi Azar, františkán z damašské farnosti sv. Antonína z Padovy. Při nynější inauguraci oddělení asyrského, římského a islámského umění poděkoval syrský ministr kultury, Mohamed al-Ahmad, za mezinárodní podporu při obnově damašského muzea, a to jak Organizaci spojených národů, tak západním archeologickým institucím.
„Opětovné otevření muzea považujeme za velice důležité. Dokládá totiž, že už snad směřujeme na cestu klidu a uvolnění. Umožňuje nám také znovu utvářet identitu velké Sýrie s jejími tisíciletými dějinami, chrámy, synanogami, mešitami a kostely. A zároveň je krásné, že návštěvník muzea zde tuto Sýrii může také poznávat...“
Dodává damašský františkán, podle kterého se zlepšuje rovněž běžný život v syrských ulicí. „Vláda dbá na obnovu poničených měst“, říká, ačkoli boje dosud neustaly a prioritou zůstává potírání chudoby a emigrace mladých lidí.
Stejně tak italský archeolog Paolo Matthiae spatřuje v inauguraci damašského Národního muzea zprávu „schopnou zažehnout plamének naděje“ (L´Osservatore Romano, 31.10.2018). „Nikoli příležitostná, nýbrž zcela záměrná a opakovaná devastace kulturního bohatství v Sýrii a Iráku (...) vedla k vážným ztrátám na kulturním dědictví – od syrské Palmýry a Aleppa po irácký Nimrud a Ninive. Totalitární ideologie samozvaného Islámského státu se obrátila nejenom proti svědectvím nejstarších polyteistických civilizací a prvokřesťanským památkám, nýbrž také proti šíitským mešitám a sunnitským svatyním. Mluvčí samozvaného kalifátu v Raqquě před pár lety prohlásil, že v případě dobytí Damašku bude jako první zničeno Saladinovo mauzoleum, tedy hrob emíra, jehož veškerý islámský svět obdivuje za osvobození Jeruzaléma z křižácké okupace“, vysvětluje archeolog Matthiae a s politováním dodává, že Islámskému státu je bohužel třeba přičíst vraždu více než deseti kulturních zaměstnanců a kustódů, angažovaných v obraně syrského kulturního dědictví. „Zvláště kruté mučednictví postihlo Chálida el-Assada, správce Palmýry a velkorysého hostitele zahraničních archeologů. Byl hrdým dědicem nejryzejší beduínské tradice; spravedlivým, jehož oplakává celý svět“, uvedl pro vatikánský deník vedoucí 47 italských archeologických expedic v Sýrii v letech 1964-2010.
(jag)
