Cerca

Vatican News
Incontro Papa Francesco e Papa Benedetto XVI František a Benedikt XVI. při společném požehnání sochy sv. archanděla Michaela ve Vatikánských zahradách 5. července 2013  (Vatican Media)

Proč modlitba ke svatému archanděli Michaelovi?

Komentář Církev a svět

Angela Pellicciari

Papež František požádal všechny katolíky, aby se během mariánského měsíce října modlili denně nejen růženec, ale připojili také nejstarší mariánskou modlitbu Pod ochranu tvou a exorcismus Svatý Michaeli, archanděli braň nás v boji, a to na ochranu církve před ďáblem, který se pokouší vnést rozdělení mezi nás a Boha, i mezi nás samotné. Jaký je původ této druhé, podstatně mladší modlitby.

Za dramatických okolností ji v 19. století napsal papež Lev XIII., který byl takzvaně i doslova „vatikánským vězněm“. Tehdy zednářské lóže všech zemí jásaly nad tím, že Řím a Itálie jsou jejich kolonií, zatímco Petrův nástupce prosil archanděla Michaela, aby bránil církev i civilizaci, která z ní vzešla. Pár měsíců po sepsání své nejpronikavější encykliky o/proti zednářství Humanum Genus, 13. října 1884, měl Lev XIII. hrůznou vizi ďábelského útoku proti církvi. V tomto kontextu složil zmíněnou modlitbu ke svatému archandělovi Michaelovi a stanovil, aby byla recitována po každé mši:

„Svatý Michaeli, archanděli, braň nás v boji! Proti zlobě a úkladům ďáblovým budiž nám záštitou, nechať Bůh přikáže jemu, pokorně prosíme! Ty pak, kníže vojska nebeského, Satana a jiné duchy zlé, kteří ke zkáze duší světem obcházejí, božskou mocí do pekla svrhni. Amen.“  

 Jméno tohoto archanděla vyjadřuje v hebrejštině otázku či spíše výzvu k boji: „kdo je jako Bůh?“ Prorok Daniel praví: „Povstane Michael, veliký kníže, který chrání syny Božího lidu“ (Dan 12,1). Lev XIII. se dovolává tohoto knížete, aby byl církvi záštitou před Satanskou mocí, zosobněnou gnostickým myšlením, které zmíněné lóže ztělesňují.

Letos 29. září, tedy na svátek svatých archandělů, zveřejnilo vatikánské tiskové středisko rozhodnutí Svatého otce, který „vyzval všechny věřící celého světa, aby se během mariánského měsíce října denně modlili svatý růženec a sjednotili se tak ve společenství a pokání jako lid Boží v prosbě ke svaté Matce Boží a svatému archanděli Michaelovi za ochranu církve před ďáblem, který se neustále pokouší vnášet rozdělení mezi nás a Boha i mezi nás.“

Co je to za úklady, před nimiž má zmíněná modlitba chránit dnes? O zednářství se v dnešní církvi nic neví, a učitelský úřad se po smrti Lva XIII. v roce 1903 tímto tématem prakticky přestal zaobírat. Výjimkou je pouze krátké upřesnění prefekta Kongregace pro nauku víry, tehdejšího kardinála Ratzingera, který s výslovnou podporou papeže Wojtyly potvrdil plnou platnost papežských odsouzení prohlášením o zednářství z 26. září roku 1983.

Kdo strojí úklady církvi v dnešní době? Před kým nás má chránit prosba o pomoc shůry? Stojí za to připomenout, že všichni autoři Nového zákona jednomyslně varují před zvrácenými  naukami, které se rozšíří v Božím lidu. Zmiňme některá z těchto varování. V prvním listě apoštola Jana (1 Jan 2,18-19) čteme: „Jak jste slyšeli, Antikrist přichází, a teď se skutečně objevilo mnoho antikristů. Oni sice vyšli z našeho středu, ale nebyli z nás.“ V Matoušově evangeliu (Mt 7,15) čteme: „Mějte se na pozoru před nepravými proroky: přicházejí k vám převlečení za ovce, ale uvnitř jsou draví vlci“. Ve Skutcích apoštolů (Sk 20,30) říká Pavel: „Z vašeho vlastního středu povstanou lidé, kteří se budou snažit převrácenými řečmi strhnout za sebou učedníky.“ A Petr ve svém druhém listě (2 Petr 2,1-2) varuje: „I mezi vámi se objeví lžiučitelé a budou se snažit záludně zavést zhoubná bludařská učení. Ba budou dokonce zapírat Pána, který je vykoupil, a tím se ovšem dostanou rychle do záhuby. Mnoho lidí se dá strhnout od nich k prostopášnostem, a tak přivedou cestu pravdy do špatných řečí.“ A na závěr opět Pavel v druhém listu Timotejovi (2 Tim 2,3-4) prorokuje, že „přijde doba, kdy lidé nesnesou zdravé učení, nýbrž si podle vlastních choutek nahromadí učitele, kteří šimrají jejich uši; odvrátí sluch od pravdy a obrátí se k bájím.“

Ježíš v Janově evangeliu říká: pravda vás osvobodí (Jan 8, 32). Pravda, zjevená pravda, včetně zjevené pravdy o té lásce, která pojí muže a ženu v povolání k účasti na stvořitelském díle Boha skrze svátost manželství.

Pravda o lidském těle a o tom, jak s ním zacházet, je dnes zpochybňována. Z povědomí se vytrácí především pojem do nebe volajícího hříchu proti lidské přirozenosti. Bible, Starý stejně jako Nový zákon, však v tomto bodě učí naprosto jasně. Uveďme pouze dva texty. V knize Levitikus (18,22) čteme: „Nesmíš ležet s mužem jako se ženou. Je to ohavnost.“ Pavel pak v prvním listě Korinťanům píše: „Nevíte, že nespravedlivým se nedostane podílu v Božím království? Nemylte se! Ani smilníci, ani modláři, ani cizoložníci, ani zhýralci, ani lidé zvrácení (masculorum concubitores).... nebudou mít v Božím království účast“ (1 Kor 6,9-10).

Dnes je nepochybně v církvi i mimo ni - mezi věřícími laiky i duchovenstvem - mnoho teologů, řeholníků i biskupů, kteří zjevenou pravdu o sexualitě zpochybňují. Tím se oddělili od Boha a nevyhnutelně rozsévají koukol, působí zmatek a rozdělení v Božím lidu.

Papež František volá církev, celou církev k modlitbě, což je moc dobře. Hrozí totiž, že by věrouka, tedy zjevená pravda, která nás osvobozuje, mohla být dána do závorky, a to je to nebezpečí pro společnost, ve které žijeme.

Z internetového portálu La Nuova Bussola Quotidina

přeložil Milan Glaser

 

7. října 2018, 18:04