Lev XIV: Válka na Ukrajině je nesmyslná, modlím se za co nejrychlejší návrat míru
Salvatore Cernuzio – Vatikán
„Nesmyslná válka“. Papež Lev XIV. zopakoval své odsouzení, vyjádřené již minulou sobotu, ohledně konfliktu na Ukrajině, který trvá již více než tři roky. „Ať se co nejdříve vrátí mír do vaší vlasti“, řekl papež při setkání se členy synodu ukrajinské řeckokatolické církve, kteří se v uplynulých dnech sešli v Římě po národní jubilejní pouti v sobotu 28. června, završené právě setkáním s papežem v bazilice sv. Petra.
Zpěv Otče náš
Toto sobotní setkání se dotklo srdce Lva XIV. (který při této příležitosti požehnal také skupině matek vojáků padlých ve válce), jak bylo patrné během závěrečného zpěvu Otče náš v ukrajinštině, který zazněl sborově v celé bazilice. Papež na tento okamžik vzpomněl při dnešní audienci: „Velmi se mi to tehdy líbilo...“, řekl spontánně v italštině a pokračoval v angličtině: „We enjoyed very much the Our Father song in Ukrainian. If you would sing for us, we could sing the Our Father“ („Velmi se nám zpěv Otče náš v ukrajinštině líbil. Kdybyste nám zazpívali, mohli bychom se k vám připojit.“).
Naděje, která nezklame
S metropolity, biskupy a členy synody pak papež zazpíval Ježíšovu modlitbu a promluvil k nim o naději v kontextu jubilejního roku, který vyzývá celý Boží lid, aby „se obnovil v naději“.
„Jak rád opakoval papež František, naděje nezklame, protože je založena na lásce Boží v Kristu Ježíši, našem Pánu“.
Jistě, „není snadné“ mluvit o naději „v současném historickém kontextu“, přiznal papež. „Není snadné najít slova útěchy pro rodiny, které v této nesmyslné válce ztratily své blízké“, zdůraznil.
„Představuji si, že je to těžké i pro vás, kteří jste každý den v kontaktu s lidmi zraněnými na těle i na duši.“
Svědectví víry z Ukrajiny
Navzdory tomu papež ujistil, že dostává „mnoho svědectví víry a naděje od mužů a žen“ ukrajinského lidu. Je to „znamení Boží síly, která se projevuje uprostřed trosek zkázy“. Římský biskup vybídl, aby se tato síla neztratila tváří v tvář výzvám a potřebám, které je nutno řešit, „jak v církevní, tak v humanitární oblasti“.
„Jste povoláni sloužit Kristu v každém zraněném a trpícím člověku, který se obrací na vaše společenství s prosbou o konkrétní pomoc“.
„Jsem vám nablízku“, ujistil papež Lev XIV, „a skrze vás jsem nablízku všem věřícím vaší církve. Zůstaňme sjednoceni v jediné víře a jediné naději. Naše společenství je velkým tajemstvím: je to skutečné společenství i se všemi bratry a sestrami, jejichž život byl vyrván z této země, ale spočinul v Boží náruči. V Bohu vše žije a nachází smysl.“
