Papež Lev: Polyfonie je metaforou víry vedené Duchem Svatým
Linda Bordoni, Vatikán
Papež Lev XIV. vzdal hold Giovannimu Pierluigi da Palestrinovi, jednomu z nejvlivnějších skladatelů v historii duchovní hudby, u příležitosti 500. výročí jeho narození.
Ve svém projevu k účastníkům akce, kterou ve středu večer uspořádala Nadace Domenica Bartolucciho a za účasti sboru, který jim zazpíval skladatelovy skladby, popsal papež duchovní a liturgický význam Palestrinovy hudby jako nadčasového vyjádření modlitby a jednoty.
Při příležitosti této události, která se konala v Sala Regia v Apoštolském paláci, byla také odhalena pamětní vatikánská známka oslavující „Cinquecentenario Palestriniano“.
„Jeho skladby, vážné a strohé, inspirované gregoriánským chorálem,“ řekl Papež Lev, „spojují hudbu a liturgii způsobem, který povznáší duši a dává hlas tajemství božství.“
Hudba jako modlitba, jednota v rozmanitosti
Papež připomněl roli skladatele během protireformace a připomněl, jak Palestrina přispěl k úsilí církve o obnovu a prohloubení duchovního života věřících prostřednictvím hudby.
„Polyfonie,“ řekl, „není pouhou hudební technikou, je to forma prodchnutá teologickým významem.
Bere posvátný text a „obléká jej vhodnou melodií“, aby lépe pronikl k porozumění věřících,“ a popsal, jak se více hlasů, každý se svou vlastní melodickou cestou, spojuje v harmonické souhře. Někdy se střetávají, někdy se rozcházejí, poznamenal, ale vždy usilují o jednotu.
„Tato dynamická jednota v rozmanitosti,“ pokračoval Papež Lev, „je metaforou naší společné cesty víry pod vedením Ducha Svatého.“
Živá tradice posvátné krásy
Papež poukázal na Palestrinovu Missa Papae Marcelli jako na vrcholný příklad posvátné polyfonie a vzdal hold kardinálu Domenicu Bartoluccimu, kterého nazval „nezapomenutelným skladatelem“, který jako ředitel Svatopeského sboru téměř padesát let pokračoval v této bohaté tradici.
Papež Lev poté zopakoval výzvu druhého vatikánského koncilu k plné, vědomé a aktivní účasti na liturgii a poznamenal, jak posvátná hudba, zejména pokud je dobře komponovaná, může toto zapojení prohloubit.
„Když je liturgická hudba inspirována vírou a tvořena s dovedností, zapojuje hlas, mysl i srdce. Stává se cestou k modlitbě.“
Výzva k pohybu i zpěvu
Na závěr papež poděkoval nadaci, sboru a všem přítomným a připomněl slova svatého Augustina, který vybízel křesťany, aby pokračovali v cestě v naději: „Zpívejte, ale jděte! Neodchylujte se od cesty. Nevracejte se. Nezastavujte se.“
Papež povzbudil všechny, aby přijali tohoto ducha, zejména během jubilejního roku, a připomněl jim, že duchovní hudba není jen dědictvím minulosti, ale živým darem, který i dnes živí církev.
„Zpívejme a kráčejme,“ uzavřel. „Budujme mosty krásy a víry.“