Papež k ekumenickým a náboženským představitelům: Dnes je čas dialogu a stavby mostů
Jana Gruberová – Vatican News
Nedělní mše k zahájení petrovské služby papeže Lva XIV. se účastnily ekumenické delegace a zástupci jiných náboženství – kromě židovské komunity byli přítomni muslimové, hinduisté, buddhisté, sikhové, zoroastriáni a džinisté. Při dnešní dopolední audienci papež jmenovitě pozdravil konstantinopolského patriarchu Bartoloměje, jeruzalémského řecko-pravoslaného patriarchu Theophila III. a patriarchu asyrské církve Východu, Mar Awu III., avšak vzápětí vyjádřil svou vděčnost každému z přítomných hostů: „Vaše přítomnost a vaše modlitby jsou pro mě velkou útěchou a povzbuzením“, svěřil se.
Zdůraznit lidský rozměr setkání
„Jedním z hlavních bodů pontifikátu papeže Františka je všeobecné bratrství. V tomto směru ho Duch svatý skutečně „pohnul“ k tomu, aby velkými kroky pokročil v otevřenosti a iniciativách, které již zahájili předchozí papežové, zejména počínaje sv. Janem XXIII. Papež František v encyklice Fratelli tutti podpořil jak ekumenickou cestu, tak mezináboženský dialog, a to především pěstováním mezilidských vztahů, tak aby bez jakéhokoli oslabení církevních vazeb byl vždy zdůrazňován lidský rozměr setkání. Bůh nám pomáhej, abychom si jeho svědectví uchovali jako poklad!“
Úsilí římského biskupa o obnovení plné a viditelné jednoty
Nový římský biskup poté dodal, že jeho zvolení se shoduje s časem 1700. výročí prvního ekumenického koncilu v Niceji, který představuje zásadní etapu ve vývoji vyznání víry sdíleného všemi církvemi a církevními společenstvími.„Na cestě k obnovení plné jednoty mezi všemi křesťany si uvědomujeme, že tato jednota nemůže být ničím jiným než jednotou ve víře. Jako biskup Říma považuji za jednu ze svých předních povinností usilovat o obnovení plné a viditelné jednoty mezi všemi, kdo vyznávají stejnou víru v Boha Otce, Syna a Ducha svatého. Snahy o jednotu byly vždy mou stálou starostí, jak svědčí motto, které jsem si zvolil pro své biskupské poslání: In Illo uno unum, výrok svatého Augustina, který připomíná, že ačkoli je nás mnoho, „v tom jediném – totiž v Kristu – jsme jedno“.
Papež Lev XIV. dále poukázal na skutečnost, že synodalita a ekumenismus jsou úzce propojeny, a ujistil o svém záměru pokračovat v úsilí papeže Františka o podporu synodálního charakteru katolické církve a o rozvoj nových a konkrétních forem stále intenzivnější synodality v ekumenické oblasti.
Pokračujme v úsilí papeže Františka o rozvoj mezináboženského dialogu
Poté se obrátil k zástupcům jiných náboženských tradic, kteří, jak řekl, „sdílejí hledání Boha a jeho vůle, která je vždy a pouze vůlí lásky a života pro muže a ženy a pro všechna stvoření“. Společnou cestu lze totiž chápat i v širším smyslu, který zahrnuje všechny, v duchu bratrství všech lidí. Dnes, jak vyzdvihl Lev XIV., je čas dialogu a budování mostů.
„Byli jste svědky značného úsilí papeže Františka ve prospěch mezináboženského dialogu. Svými slovy a činy otevřel nové perspektivy setkávání, aby podpořil „kulturu dialogu jako cestu, společnou spolupráci jako způsob jednání, vzájemné poznání jako metodu a kritérium“ (Dokument o lidském bratrství pro světový mír a společné soužití, Abú Dhabí, 4. února 2019). Děkuji Dikasteriu pro mezináboženský dialog za jeho zásadní roli v této trpělivé práci na podpoře konkrétních setkání a výměn, jejichž cílem je budovat vztahy založené na lidském bratrství“.
Teologický dialog mezi křesťany a židy nadále cenný a důležitý
Zvláštní pozdrav poté papež adresoval židovským a muslimským bratrům a sestrám.
„Vzhledem k židovským kořenům křesťanství mají všichni křesťané zvláštní vztah k judaismu. Koncilní deklarace Nostra aetate (č. 4) zdůrazňuje velikost společného duchovního dědictví křesťanů a židů a vybízí k vzájemnému poznání a úctě. Teologický dialog mezi křesťany a židy zůstává i nadále důležitý a velmi mi na něm záleží. I v těchto těžkých časech, poznamenaných konflikty a nedorozuměními, je třeba s elánem pokračovat v tomto našem tak cenném dialogu“.
Vztahy s muslimy založené na úctě a svobodě svědomí
„Vztahy mezi katolickou církví a muslimy jsou poznamenány rostoucím úsilím o dialog a bratrství, podporovaným úctou k těmto bratrům a sestrám, „kteří uctívají jediného Boha, živého a existujícího, milosrdného a všemohoucího, Stvořitele nebe a země, který promluvil k lidem“ (ibid., 3). Tento přístup, založený na vzájemné úctě a svobodě svědomí, představuje pevný základ pro budování mostů mezi našimi společenstvími“.
Přínos náboženství k míru
V závěru audience papež Lev XIV. vyzdvihl roli různých náboženských společenství v mírovém úsilí, neboť každé z nich, jak upřesnil, poskytuje „svůj vlastní přínos moudrosti, soucitu, úsilí o dobro lidstva a ochranu společného domova“.
„Jsem přesvědčen, že pokud budeme jednotní a nebudeme podléhat ideologickým a politickým vlivům, budeme moci účinně říci „ne“ válce a „ano“ míru, „ne“ zbrojení a „ano“ odzbrojení, „ne“ ekonomice, která ochuzuje národy a Zemi, a „ano“ integrálnímu rozvoji. Svědectví našeho bratrství, které, jak doufám, budeme moci projevit účinnými gesty, jistě přispěje k budování mírumilovnějšího světa, jak si to v srdci přejí všichni muži a ženy dobré vůle“.
