Papež reformuje „školu nunciů“: má vzdělávat kněze, aby dokázali řešit dnešní výzvy

Salvatore Cernuzio - Vatikán

„Úplná“ a „přiměřená“ formace k výkonu diplomatického poslání v různých zemích, aby bylo možné vyrovnat se s výzvami světa, který se neustále mění, a to zejména v oblasti technologií, aby vzhledem ke službě na nunciaturách neselhávala kněžská služba, schopná projevů blízkosti, naslouchání, svědectví a dialogu. Chirografem nazvaným Petrovská služba, podepsaným 25. března, ale zveřejněným dnes, 15. dubna, papež František aktualizuje vzdělávací kurz pro studenty Papežské církevní akademie, diplomatické líhně Svatého stolce, známé také jako „škola nunciů“, která za více než 300 let „vychovala generace kněží, kteří dali své povolání do služeb petrovského úřadu, pracujíce na papežských zastupitelstvích a ve Státním sekretariátu“.

Právě pro absolventy Akademie, ještě více než pro samotnou instituci, je určena papežova reforma, která má prostřednictvím drobných změn a účelných opatření posílit výkon „daru kněžství“ pro ty, kdo jsou povoláni k „neustálé službě, která přináší papežovu blízkost národům a církvím“. Cílem, jak se zdůrazňuje v prohlášení Svatého stolce, „je poskytnout studentům - mladým kněžím z diecézí celého světa - úplnou a přiměřenou přípravu na svěřené diplomatické poslání“.

Institut vyššího akademického vzdělávání

„Plán vzdělávání nastíněný pro budoucí papežské zastupitele spojuje teoretické dovednosti s pracovní metodou a životním stylem, které jsou schopny zaručit hluboké pochopení složité dynamiky mezinárodních vztahů,“ vysvětluje nóta Svatého stolce. A mezi hlavními novinkami chirograf poukazuje na zřízení akademie jako institutu ad instar facultatis pro studium diplomatických věd. Jinými slovy, Papežská církevní akademie je „konfigurována jako institut vyšší akademické formace v oblasti diplomatických věd“, upřesňuje nóta Svatého stolce. Toto rozhodnutí „je součástí širší vize aktualizace a kvalifikace církevních studií podle mezinárodních parametrů vysokoškolského vzdělávání“.

Díky této reformě bude Akademie „udělovat akademické tituly druhého a třetího cyklu v oboru diplomatických věd“. Bude také nabízet vzdělávací program, který integruje právní, historické, politické, ekonomické a jazykové dovednosti s pevným vědeckým základem.

Církevní učební obory a evangelizace

Ještě podrobněji papežský dokument vysvětluje, že bude dbáno na to, aby „výukové programy byly úzce propojeny s církevními učebními obory, s pracovními metodami římské kurie, s potřebami místních církví a šířeji s evangelizační činností, působením církve a jejím vztahem ke kultuře a lidské společnosti“. Podle papeže Františka jsou totiž právě toto „konstitutivní prvky diplomatického působení Apoštolského stolce a jeho schopnosti pracovat, zprostředkovávat, překonávat překážky, a tak rozvíjet konkrétní cesty dialogu a vyjednávání, aby byl zaručen mír, svoboda vyznání pro každého věřícího a řád mezi národy“.

Papežští diplomaté jako „bdělý a jasný“ pohled Petrova nástupce

Již v únoru 2020 papež František zasáhl do vzdělávacího procesu Církevní akademie tím, že svým listem stanovil, aby byl do učebních osnov studentů zařazen „jeden rok věnovaný výhradně misijní službě“ v církvích Asie, Afriky a Latinské Ameriky. Jde o jakousi „praxi“, která má rozšířit znalosti o různých církevních realitách ve světě a odradit budoucí církevní diplomaty od jakéhokoli kariérismu. Stejně tak nyní papež svým chirografem fakticky zahajuje nové období pro ty, kteří, jak se dočteme, zůstávají „bdělým a jasným zrakem Petrova nástupce na církev a svět“ i v dobách, kdy se zdá, že „stíny zla poznamenaly každé jednání zmatkem a nedůvěrou“.

Papežští diplomaté „vykonávají pastorační činnost, která zvýrazňuje jejich kněžského ducha, lidské kvality a profesionální schopnosti“, poznamenal papež v novém dokumentu. Spolu s touto činností probíhá „zastupování před veřejnými orgány“, které „vyžaduje respektování pravidel mezinárodního práva, jež jsou základem života Společenství národů“. A „naše dny ukazují, jak se tato služba již neomezuje pouze na ty země, kde hlásání spásy zapustilo kořeny v přítomnosti církve“, ale uskutečňuje se také „na územích, kde je církev rodícím se společenstvím“ nebo „na mezinárodních fórech“, kde Petrův stolec „věnuje pozornost debatám, hodnotí jejich obsah“ a „nabízí výklad důležitých témat, která se týkají dneška a budoucnosti lidské rodiny“.

Stále více synodální církev

Nejde tedy jen o to poskytovat „akademické a vědecké vzdělání s vysokou úrovní kvalifikace“, ale „dbát na to, aby činnost“ nastávajících papežských diplomatů „byla církevní, povolaná k nezbytné konfrontaci s realitou našeho světa, zvláště v době, jako je ta naše, poznamenané rychlými, neustálými a nápadnými změnami v oblasti vědy a techniky“.

Proto již nestačí „teoretické znalosti“, ale spíše je zapotřebí „metoda práce a životní styl“, které jim umožní plně pochopit dynamiku mezinárodních vztahů, aby se tak stali „ceněnými průvodci při výkladu cílů a obtíží, kterým musí stále více synodální církev čelit“.