Papež ke skandinávským poutníkům: V této válečné době je třeba svědků smíření
Tiziana Campisi - Vatikán
Rád bych povzbudil vaše živá katolická společenství ke spolupráci s ostatními křesťanskými bratry a sestrami, protože v těchto těžkých časech, poznamenaných válkou v Evropě i na celém světě, naše lidská rodina velmi potřebuje jednotné svědectví o smíření, uzdravení a míru, které mohou pocházet pouze od Boha.
Jádrem promluvy papeže Františka k poutníkům ze Švédska, Norska, Dánska, Finska a Islandu, kteří přijeli do Říma na pouť pořádanou Severskou biskupskou konferencí, byla výzva ke společné pouti jako bratři a sestry v Kristu a posílení srdce ve víře, naději a lásce. Při setkání s účastníky pouti v aule Pavla VI. je papež vybídl ke konstruktivnímu angažmá v jejich vlastních národech. Protože pouť nekončí „návratem domů“, jak zdůraznil, „ale přesouvá své zaměření na každodenní cestu učedníka a vyzývá k vytrvalosti v jeho úkolu evangelizace“.
Pěstovat mezináboženský dialog a být světlem přijetí
František povzbudil k dialogu a spolupráci v různých „multikulturních kontextech“ s „příslušníky jiných náboženství“ a s mnoha migranty, které tyto země přijaly, a připomněl, že byl osobně svědkem dobré integrace během své návštěvy Švédska v roce 2016. Dodal, že do severských zemí se přestěhovalo mnoho Latinoameričanů z Brazílie, Uruguaye, Chile a Argentiny, kteří „utíkali před diktaturou“. Proto věřící vyzval, aby i nadále „byli majáky přijetí a bratrské solidarity“.
Předávat evangelium lidem na okraji společnosti
Papež ujistil věřící o svých modlitbách, aby návštěva svatých míst Věčného města přinesla cenné plody a aby se živilo a prohlubovalo „vědomí sounáležitosti“ s Kristem a „navzájem ve společenství církve“. Tak se každý „s myslí a srdcem plněji naladěným na proměňující Kristovu milost“ bude moci vrátit do své země naplněn „radostným nadšením ze sdílení velkého daru“, který obdržel.
Neexistuje větší „dílo“ než předávání poselství evangelia o spáse druhým a my jsme povoláni, abychom to dělali zejména pro ty, kteří se nacházejí na okraji společnosti. Mysleme například na ty, kdo jsou osamělí a izolovaní - tolik lidí je izolovaných; osamělých - ve středu periferií vašich společenství a v nejodlehlejších územích. Tento úkol je navíc svěřen každému z vás, bez ohledu na váš věk, životní stav nebo schopnosti. I ti z vás, kteří jsou starší, nemocní nebo se nějakým způsobem ocitli v obtížích, mají vznešené povolání vydávat svědectví o soucitné a něžné Otcově lásce.
Setba víry v severských zemích
V papežových slovech nechyběla výzva k naději, která je tématem tohoto jubilea a jejíž známky jsou přítomny v severských zemích. „Církev ve vašich zemích, i když je malá, roste v počtu. Stále roste,“ poznamenal František. „Můžeme děkovat Všemohoucímu Bohu, protože semínka víry, která tam zasadily a zalévaly generace pastýřů a vytrvalých lidí, přinášejí ovoce“.
Je možné, aby dnes mladí lidé následovali Ježíše
A konečně právě nejmladším poutníkům věnoval František svou poslední myšlenku. „Církev potřebuje vaše nadšení, váš vhled, vaši víru,“ prohlásil a připomněl postavu Carla Acutise, který bude kanonizován 27. dubna u příležitosti Jubilea mládeže.
Tento mladý světec naší doby a pro naši dobu vám i nám všem ukazuje, jak je v dnešním světě možné, aby mladí lidé následovali Ježíše, sdíleli jeho učení s ostatními a nacházeli tak plnost života v radosti, svobodě a svatosti.