Papež při modlitbě Anděl Páně: „Ježíš je naše spása a naše světlo"

PAPEŽ FRANTIŠEK 

Drazí bratři a sestry, hezkou neděli!

Dnešní liturgické evangelium (Lk 2,22-40) nám vypráví o Marii a Josefovi, kteří přinesli dítě Ježíše do jeruzalémského chrámu. Podle Zákona ho představují v Božím příbytku jako připomínku toho, že život pochází od Hospodina. A když takto Svatá rodina dělá to, co se v izraelském národě dělalo vždy, z generace na generaci, stane se něco, co se nikdy předtím nestalo.

Dva starší lidé, Simeon a Anna, prorokují o Ježíši: oba chválí Boha a mluví o dítěti „k těm, kdo čekali na vykoupení Jeruzaléma“ (v. 38). Jejich dojaté hlasy znějí mezi starými kameny chrámu a ohlašují naplnění očekávání Izraele. Bůh je skutečně přítomen uprostřed svého lidu: ne proto, že přebývá mezi čtyřmi zdmi, ale proto, že žije jako člověk mezi lidmi. A toto je Ježíšova novost . .. Ve stáří Simeona a Anny se odehrává ona novost, která mění dějiny světa. 

Marie a Josef ze své strany „žasli nad tím, co slyšeli“ (v. 33). Když Simeon bere dítě do náruče, nazývá ho vlastně třemi krásnými způsoby, které si zaslouží zamyšlení. Dává mu tři jména. Ježíš je spása; Ježíš je světlo; Ježíš je znamení odporu.

Především Ježíš je spása. Tak to říká Simeon, když se modlí k Bohu: „Mé oči viděly tvou spásu, kterou jsi připravil přede všemi národy“ (v. 30-31). To nás vždy zanechá v úžasu: univerzální spása soustředěná v jednom! Ano, protože v Ježíši přebývá celá plnost Boha, jeho lásky (srov. Kol 2,9).

Druhý aspekt: Ježíš je „světlo k osvícení pohanů“ (v. 32). Jako slunce vycházející nad světem jej toto dítě vykoupí z temnoty zla, bolesti a smrti. Jak moc potřebujeme i dnes toto světlo!

A také toto dítě, které Simeon objímá, je znamením odporu, „aby se odhalily myšlenky mnoha srdcí“ (v. 35). Ježíš zjevuje kritérium pro posouzení celých dějin a jejich dramatu, ale i života každého z nás. A co je tímto kritériem ? Je to láska: kdo miluje, žije, kdo nenávidí, umírá. To znamená: Ježíš je spása, Ježíš je světlo a Ježíš je znamení odporu.

Osvíceni tímto setkáním s Ježíšem se pak můžeme ptát sami sebe: Já, ty, co v našem životě očekáváme? V čem spočívá moje velká naděje? Touží mé srdce spatřit Boží tvář? Čekám na zjevení jeho plánu spásy lidstva? 

Modleme se společně k Marii, přečisté matce, aby nás  ve světlech i stínech dějin, aby nás vždy doprovázela k setkání s Hospodinem.